Více jak stovka sypačů v takových dnech jezdí prakticky non-stop, ve dne i v noci, v mlze, za sněhové vánice, pořád. Ale když sněží, jedná se o sisyfovskou práci. Odhrnou sníh, posypou silnici a za pět minut je zase bílo. Kamínky se na Vysočině používají daleko častěji než sůl, která nedělá dobře stromům u silnic, podvozkům aut a navíc je dražší.

Některé silnice, které lze snadno objet, pak cestáři neudržují vůbec. Na vesnici si ale lidé pomohou a kdo má traktor, udělá obvykle cestu průjezdnou i pro ostatní.

Když se vrátíme zpět k otřepaným vtipům, šéf krajských cestářů Radovan Necid už vypozoroval, že je slýchá vždy na začátku zimy. Pak si lidé uvědomí, že musí jezdit jinak, zpomalí, někteří se už i odhodlají přezout pneumatiky a situace se uklidní. Je jasné, že když v létě trvá cesta do vedlejšího města dvacet minut, v zimě je potřeba vyjíždět podstatně dříve. Zvláště když je to z kopce do kopce a ne zrovna po silnici první třídy. Možná je pak lepší ráno obětovat deset minut spánku než pak cestovat ve stresu a případně skončit i s autem ve sněhové závěji.