Poslední majstrštyk je návrh ministryně financí Aleny Schillerové na takzvané vložkovné. Ministryně zdůrazňuje, že ve Skotsku budou hygienické potřeby zadarmo. To ovšem není argument. Hygienické pomůcky zdarma mají pomoci chudým, ale lidem s nízkým příjmem lze účinně prospět i jinak. Žádné vložkovné nepotřebujeme. Drogerie dnes nabízejí širokou paletu hygienických potřeb. Od těch nejdražších vložek se sametovými křidélky, ke kterým u pokladny dostanete darem málem ještě hodinky s vodotryskem, k těm skutečně levným, které jsou cenově na úrovni půlky chleba. Jsou mnohem levnější než kartony cigaret a lahve alkoholu, co si některé sociálně slabé rodiny dopřávají měrou vrchovatou bez ohledu na cenu. Není divu, že na vložky pro dceru už nezbude.

Ilustrační foto
Ztráta paměti i operace. Muž z Vysočiny s Covidem bojoval o život

Ministryně financí Alena Schillerová navrhuje na hygienické pomůcky snížit DPH, a to ze stávající sazby 21 procent na sazbu desetiprocentní. Vložkovné by veřejnou kasu vyšlo na 285 milionů korun ročně. Přesuny položek v rámci jednotlivých sazeb DPH by se měly podle ekonomů dělat na základě zdravého rozumu jen výjimečně a s co možná nejnižší intenzitou. Aby byla zachovávána stabilita daňového prostředí. Návrh ministryně Schillerové, že Skotsko zavádí menstruační pomůcky, jako vložky, tampony a další, zdarma, není akt rozumu. A přímo se vtírá otázka, jestli když ve Skotsku začnou skákat z oken, také poslušně uděláme hup?

Navíc je tu fakt, že prodejci vložek si část snížené DPH nechají v podobě navýšené marže. Celkově se tak nelze zbavit dojmu, že vláda si chce líbivými argentinskými tanečky naklonit co největší část veřejnosti. Neboť, ač se to nezdá, další volby do poslanecké sněmovny se kvapem blíží. Tak ať to stojí, co to stojí. Po nás potopa. Mimochodem když je řeč o argentinském tangu, ve 20. století se Argentina, země, odkud slavné tango pochází, dostala vinou špatného hospodaření dvakrát do ekonomické krize. Poprvé když manželka prezidenta Perrona zavedla nerozumný sociální systém rozdávání peněz a přivedla zemi na pokraj bankrotu. Podruhé v devadesátých letech to byl opět velkorysý systém veřejných výdajů, bezhlavé utrácení a růst státního dluhu. Ekonomická krize byla strašná.. Stoupla nezaměstnanost, chudoba a tisíce lidí přišli v bankách o svoje úspory.