Zažívá totiž velmi slabé chvíle, kdy se její zpravodajci během pouhých dvou minut dokáží zpronevěřit veřejnoprávní funkci a zdeformují veřejné mínění naivní reportáží.

Naposled se ČT dostala do suterénu žurnalistiky tématem „Kultovní střílečka Counter-Strike – školou podporovaná zábava středoškoláků“, kterou v posledních dnech ostře kritizují herní studia, novináři i nezávislá sdružení. O co jde? Autoři reportáže nedávno vnikli na střední školu, která pro studenty v době výuky připravila soutěž v akční videohře Counter Strike, a snažili se poslušně papouškovat všeobecně negativní postoj společnosti k virtuální zábavě. Shledali tedy za neobvykle skandální, že škola před Vánoci pro své žáky místo matematické olympiády uspořádala cosi, co bylo slovy přizvaného psychologa Václava Mertina „střílečka, kde se hlavy rozpadají, krev teče a nemá z hlediska vzdělávání žádný pozitivní cíl“.

Je obrovská škoda, že se Václav Mertin ve svém příspěvku nepodělil například o to, co vídal, když si společně se svými dětmi pouštěl v České televizi přenosy z hokejových utkání. Že viděl hlavy narážející do mantinelů, že viděl krev, bitky, plivání a vyhecovanou agresivitu, co zkrátka neměla z hlediska vzdělávání žádný pozitivní cíl… Že viděl to, čím se společnost bezelstně baví dodnes.

Přátelé, žijeme v době, kdy desítky vědeckých studií prokázaly prospěšnost videoher v tréninku lidské hbitosti, úsudku, a schopnosti rozhodování podobně jako sport a kdy se do domovů důchodců po celém světě instalují herní konzole s pohybovým ovládáním, protože prokazatelně zlepšují motorické vlastnosti starých lidí i jejich sociální cítění. A do toho česká věřejnoprávní stanice ohlásí, že videoherní průmysl s aktuálně miliardovými ročními obraty patří kamsi na úroveň Biče božího z Třiceti případů majora Zemana! Podle ministra školství Josefa Dobeše by se měly děti ve škole připravovat na budoucí povolání. Bravo. V tom případě ať tedy místo proflákaných hodin hudební a výtvarné výchovy hrají, neboť dobře placení designéři, grafici a programátoři budou ve videoherním průmyslu, jakožto aktuálně nejvýdělečnější formě kultury, vždycky potřeba.