Roman Landa z Poděšína byl spolutvůrcem jitrnice, jakou svět neviděl

Zdroj: Deník/Helena Zelená Křížová

Výroba jitrnice trvala hodinu a dvacet minut. „S nápadem přišel můj třináctiletý vnuk Tadeáš. Ptal se mě, jaká je nejdelší jitrnice v České republice. Nevěděl jsem a řekl mu, ať si to najde na internetu. Tadeáš zapátral a našel rekord řezníků v Hodoníně. Ti vyrobili jitrnici dlouhou 7,52 metrů. Tak jsme si řekli, že jdeme do toho,“ popisuje Roman Landa.

Zdroj: Deník/Helena Zelená Křížová

Se synem, vnukem a majitelem prasete, které bylo nedobrovolně hlavním aktérem domácí zabijačky, se pustili do práce. „Nejtěžším úkolem bylo otočit a vyšlemovat co nejdelší střevo. Každý řezník mi dá za pravdu, že to není jednoduché,“ vzpomíná Roman Landa.

Zdroj: Deník/Helena Zelená Křížová

Na jitrnicový prejt použili uvařené mleté maso, ke kterému přidali mletá syrová játra, rohlíky, koření a česnek. „Vnuk Tadeáš do toho nasypal krupici a nalil polévku. Já to dosolil. Prejt se pak přemístil do sedmilitrové nabíječky a začalo se plnit střevo,“ pokračuje Roman Landa.

Zdroj: Deník/Helena Zelená Křížová

Hotová jitrnice následně putovala do vařící vodní lázně. „Po dvaceti minutách jsme jitrnici vytáhli, zchladili a přemístili na stůl. A teprve poté nastalo to nejtěžší - přendat jitrnici do speciálně vyrobeného držáku. Ten nám připravil rodinný truhlář. Byl to boj, ale podařilo se to přesně tak, jak jsme si přáli,“ konstatuje Roman Landa.

Zdroj: Deník/Helena Zelená Křížová

„Tento rekord jsme věnovali pradědečkovi Tadeáše, mému tchánovi Františku Bláhovi, který již není mezi námi. Přivedl nás k tomuto řemeslu, které se nám stalo koníčkem. A díky tomu předávám své zkušenosti svému vnukovi Tadeášovi. On bude již čtvrtá generace v rodině,“ dodává řeznický mistr.