Les je můj druhý domov, říká nový jednatel mysliveckého spolku

Les je můj druhý domov, říká nový jednatel mysliveckého spolku „Jsem myslivcem od svých 23 let. Už od pěti let jsem ale chodil do lesa s dědou, který mne učil poznávat přírodu, život v ní a zasvětil mne do myslivosti,“ říká třiatřicetiletý Stanislav Císař, který je od začátku května novým jednatelem Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. „Od roku 2013 dělám v našem mysliveckém spolku v Řečici mysliveckého hospodáře, jsem členem okresní myslivecké rady, předseda kulturně-propagační komise a také lektor a zkušební komisař. Veškerý volný čas trávím v lese. V létě jsem 3x denně v revíru a během roku se snažím být v lese aspoň 4-5 krát týdně. Les je můj druhý domov,“ přiblížil Stanislav Císař s tím, že vystudoval provoz a řízení myslivosti na fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Zdroj: archiv Stanislava Císaře Ke správnému hospodaření v honitbách zdaleka nepatří jen hony – péče o zvěř s sebou nese mnoho práce a starostí, o kterých toho veřejnost příliš neví. „Na Ždársku se například v loňském roce v pěti honitbách zkoušela nová metoda proti vysečení srnčat. Je levná a hlavně účinná. Byly použity smotky slisované dřevité vlny ve formě válečků o průměru asi tři centimetry a délce deset centimetrů. Válečky se zapachují koncentrátem a pohází se do porostu jetele a travin dva týdny před jejich sečením. Do zapachovaného prostoru pak srny nenakladou srnčata, takže nedojde k jejich vysečení. Na hektar stačí rozházet deset válečků, to vyjde na nějakých 40 korun. Koncentrát je ekologický a váleček se po čase rozloží. Není potřeba nic z porostu vynášet a nehrozí riziko odcizení. Letos tuto metodu chce zkusit 40 spolků,“ vysvětlil Stanislav Císař. Zdroj: archiv Stanislava Císaře Zatímco v předešlých letech se řešilo především nastavení „příměří“ mezi zemědělci a myslivci – neboť například černá zvěř nacházející dostatek potravy i úkryt v polích se přemnožila, likvidovala zemědělcům úrodu ve velkém a myslivci museli s její redukcí čekat až na sklizeň, nyní nejsou vyloučeny ani problémy s lesníky. Především kvůli kůrovcové kalamitě. „V současnosti je kůrovcovou kalamitou zasaženo sedm krajů. V průběhu příštích let se negativní dopady v postižených oblastech naplno projeví i v myslivosti. Zvěř po odlesnění přejde do míst, kde bude mít kryt. Tam pak může působit škody. Po čase se vrátí na obnovené plochy. Kde je málo zvěře, tak může dojít v ideálním krytovém a potravním prostředí ke zvýšení početních stavů. Lesníci mohou vymáhat náhrady za škody způsobené zvěří, což by mohlo mít špatný dopad na myslivost. Myslivci chtějí co nejvíce zvěře, lesníci zase nechtějí žádnou zvěř. Obě skupiny proto musí hledat rovnováhu mezi stavy zvěře a obnovou lesních porostů,“ sdělil Stanislav Císař. Zdroj: archiv Stanislava Císaře „V civilním zaměstnání jsem posledních deset let pracoval jako vedoucí provozu v Kultuře Ždár. Za ty zkušenosti jsem moc rád, myslím, že některé využiji i jako jednatel okresního mysliveckého spolku,“ říká o svém předešlé pracovní pozici Stanislav Císař. Zdroj: archiv Stanislava Císaře „Mezi mé další koníčky patří příroda, vzdělávání, knihy, rád zajdu do kina, celkově mám rád kulturu, rád plavu, cestuji, rád zajedu do Brna na okruh na závody, rád rybařím, rád zajedu na zápas hokejové reprezentace, baví mě pořádání kulturních akcí a dříve malování,“ dodal Stanislav Císař. Zdroj: archiv Stanislava Císaře

Nepřehlédněte:

Les je můj druhý domov, říká nový jednatel mysliveckého spolku