„Do samotné pašijové hry jsou zapojeny všechny věkové skupiny farníků jak od svatého Prokopa, tak z farnosti Nanebevzetí Panny Marie. Nejmladšímu účastníkovi je letos sotva rok, a naopak nejstarším již bylo osmdesát let,“ přiblížil Michael Kubík z organizačního týmu žďárské pašijové hry. Kromě herců však ještě desítky dalších lidí působí jako dobrovolníci, bez kterých by realizace představení mohla být jen těžko úspěšná.

Přípravám hry patřilo ve Žďáře celé postní období, tedy doba od Popeleční středy. Pracovalo se na nácviku představení, stavbě kulis nebo úpravách kostýmů, které mají aktéři Ježíškova příběhu na sobě.

„Stále se něco přešívá nebo upravuje, i když se jedná o změny, které nejsou na první pohled patrné. Podoba kostýmů se však během let nijak nemění. Naší snahou totiž především je, aby co nejvíce odpovídaly tehdejší době,“ vysvětlil Petr Krábek, režisér žďárské pašijové hry a její dlouholetý účastník.

Výrazné změny nenastávají obvykle ani v obsazení. I letos jsou proto herci v hlavních rolích stejní, jako tomu bylo minulý rok. „Pouze v roli Piláta se objeví nová tvář, a to kvůli zdravotním důvodům herce, který jej měl původně představovat,“ podotkl Petr Krábek.

Přijedou autobusy

Dva tisíce let starý příběh o životě, utrpení, ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista ožije před diváky od osmi hodin večer opět pod širým nebem v přírodním areálu na okraji sídliště Libušín. Historické kulisy tak budou obklopeny okolními panelovými domy.

„Bydlím v jedné z bytovek hned u areálu, takže zatímco ostatní lidé se tísní v davu, já se mohu dívat pohodlně z balkonu. A když si vezmu dalekohled, je to jak z první řady,“ pochvaluje si Miroslav Beneš ze Žďáru.

Divadelní představení ale nesledují pouze diváci přímo z okresního města a jeho nejbližšího okolí přijíždějí ze vzdálenějších koutů republiky. Výjimkou nebývají celé autobusové zájezdy, jež do Žďáru z tohoto důvodu míří.

Obvykle si představení nenechá ujít několik tisíc diváků. Žďárská pašijová hra Co se stalo s Ježíšem, která není jen divadelním představením a kulturním zážitkem, ale hlavně připomenutím pravého smyslu Velikonoc, má ve městě dlouhou tradici.

Poprvé se uskutečnila již v roce 1998. Dvakrát se také nekonala, a to kvůli velmi nevyzpytatelnému „vysočinskému“ počasí na přelomu zimy a jara. „Letos se, jak pevně doufám, nebude opakovat scénář z roku 2008, kdy se představení hrálo dokonce na sněhu, který napadl v den produkce,“ dodal Petr Krábek.

Co se stalo s Ježíšem

Pašijová hra, přírodní areál na Libušíně, od 20 hodin, úterý 3. dubna, Ždár nad Sázavou

Před začátkem pašijové hry budou na dopravní situaci v blízkosti areálu dohlížet městští strážníci. Auta můžete odstavit hned na několika parkovištích. Nejblíže jsou plochy u Domu kultury (ul. Dolní), zimního stadionu (ul. Jungmannova) nebo městského úřadu (ul. Žižkova). Motoristům je k dispozici také o něco vzdálenější centrální parkoviště u tržnice (ul. Neumannova), polikliniky (ul. Studentská) nebo v centru města (náměstí Republiky).