„Celá výstava je o tom, co Žďáru a jeho obyvatelům přineslo povýšení na město v roce 1607. A co to vůbec znamenalo. Výstava je rozdělena na několik částí, každá se týká nějakého privilegia,“ sdělila průvodkyně Kamila Dvořáková.

Návštěvníci muzea na Tvrzi tak ve dvou místnostech spatří mimo jiné pekařství, řeznictví, pivovar, hospodu, černou kuchyni či rathaus a zavítají i na jarmark. Žďár povýšil na město 11. června 1607 František kardinál z Ditrichštejna a tím stvrdil a rozšířil jeho výsady. Získali třeba právo konání trhu. „Od té doby nemuseli měšťané kvůli konání trhu žádat o povolení a nemuseli nic platit. Mohli to svobodně konat. Trhy se konali výroční i týdenní, čímž měšťané získávali další finanční prostředky,“ vysvětlil historik muzea Miloslav Lopaur.

V době trhu bylo na náměstí otevřeno i 50 šenků, aby měli trhovci, kde zvlažit hrdlo. V době konání trhů prošly totiž náměstím až dva tisíce lidí. „Nejdůležitějším privilegiem bylo právo várečné. Čtyřicet procent obratu města tvořil prodej piva,“ uvedl Lopaur. V muzeu tedy nechybí ani ukázka toho, jak se připravoval a sušil slad, příchozí si mohou prohlédnout valacha, typ pece na sušení sladu, a nechybí ani pravý pivovarský sud o objemu dva hektolitry.

Dále jsou v rámci výstavy Žďár městem – 410 let od povýšení Žďáru na město k vidění ukázky nástrojů, již používali při své práci kováři, bednáři, truhláři, provazníci anebo ševci. V samotném rathausu pak zasedala městská rada i soud, byla tu uložena městská pokladna, skladovala se sůl a v šatlavě se uplatňovalo právo útrpné. Návštěvník tu uvidí zmiňovaný městský soud – stůl se židlemi, v jehož čele seděl rychtář. Před stolem je na zemi položena kůže z kance. „Na ní museli vstupovat lidé takzvaného nižšího původu, lidé nečistí jako byl cikán, komediant, hadrník, ras, kat či lazebnice,“ vysvětlil historik.

Žďár měl dále také právo mírové, mýtné nebo hrdelní. Měl i svoje popraviště, které stálo v místech, kde se nyní nachází obchodní centrum v Brněnské ulici. Na výstavě lidé uvidí, jak vypadalo a zároveň si mohou přečíst příběh o čarodějnici Martě Nejezchlebové. „V dalších letech tam bylo popraveno 20 žen z okolí Žďáru, například z Bobrové, ale hlavně z Velké Bíteše,“ dodal Miloslav Lopaur.

Naprostá většina vystavených exponátů pochází z vlastních sbírek regionálního muzea, ty pivovarské byly zapůjčeny z černokosteleckého muzea a některé z cechovních předmětů patří bystřickému muzeu. Výstava plná sbírkových předmětů a replik je na žďárské Tvrzi k vidění denně kromě pondělí až do 10. září.