„Mezi atrakcemi nechybí ty moderní, jako je X-Factor, Star Flyer, nebo Bungee Katapult. Ale na své si přijdou i milovníci tradičních řetízkových kolotočů, houpaček, střelnic nebo autodromů,“ přiblížila Marie Šustrová z odboru komunálních služeb žďárské radnice.
V úterý 14. května budou pouťové atrakce spuštěny bez ozvučení, ve středu jsou pak povoleny krátké zvukové zkoušky, ve čtvrtek je hudba možná v době od 14 do 19 hodin, v pátek od 14 do 22 hodin, v sobotu od půl desáté dopoledne do deseti večer a v neděli pak budou atrakce doprovázeny hudbou od půl desáté dopoledne do sedmi hodin večer.
Neodmyslitelnou součástí žďárské pouti jsou rovněž duchovně zaměřené akce. V rámci této části proběhnou bohoslužby v poutním kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře – památce UNESCO. První pouťová mše svatá se tam uskuteční ve čtvrtek 16. května v 17 hodin, další dvě v sobotu 18. května a v neděli 19. května si věřící mohou v průběhu dne vybrat hned z pěti bohoslužeb.
Již tradičně bude také možnost výhledu na město z ptačí perspektivy, konkrétně z ochozu věže kostela svatého Prokopa. „Vstup na věž bude zdarma ve skupinách po patnácti osobách v doprovodu průvodce, prohlídka potrvá zhruba dvacet minut,“ uvedl Stanislav Mikule ze žďárského regionálního muzea, které se spolupráci s farností zpřístupnění věže zajistí v době od 9 do 20 hodin. Zájemci na vyžádání obdrží turistické razítko dokládající zdolání 103 schodů, které na ochoz vedou.
U příležitosti letošní pouti mohou lidé zavítat taktéž do Domu kultury, kde se v sobotu 18. května odehraje pouťový fler trh. Rukodělné originály od výrobců z celé republiky si tam bude možné zakoupit od 9 do 16 hodin.
Svatojánská pouť se ve Žďáře pořádá minimálně od roku 1722, kdy byl poutní kostel svatého Jana Nepomuckého vysvěcen. Žďárské poutě bývaly velice slavné. Změna nastala za císaře Josefa II., který rozhodl o sjednocení data poutí na celém území svého panství. Po jeho smrti se ale vše vrátilo do starých kolejí, i když někde od té doby slavili poutě dvě. Jednu podle patrona svého církevního svatostánku a druhou „císařskou“. Ta se ale ve Žďáře dlouho neudržela a zůstala jen tradiční svatojánská.