Tomáš Töpfer na Vysočině: oblíbený četník vzpomínal v kavárně nejen na humoresky

Seriál o prvorepublikových četnících momentálně reprízuje Česká televize, a tak první dotazy tradičního moderátora kavárenských večerů Jiřího Vaníčka se točily kolem tohoto tématu. „Arazímova kancelář je už dávno zbořená,“ poznamenal s nostalgií v hlase herec. „V čase, kdy jsme dělali humoresky, byla z kasáren ruina. Vše, co v seriálu vidíte, je načančané a vyzdobené pouze pro natáčení. Hned za rohem to už vypadalo strašně,“ zavzpomínal. Vybavil si i to, jak režisér Antonín Moskalyk pečlivě dbal na to, aby všechny rekvizity a kostýmy byly přísně prvorepublikové. „Já jsem se tehdy narodil, já si to pamatuju, obhajoval svou zarputilost,“ usmál se Töpfer. Podle jeho slov nemohla být ani tužka novodobá.

Předobraz Arazíma z Četnických humoresek pocházel z Myslibořic

Seriál se točil téměř po celé republice. I na Vysočině. „Určitě jsme tady byli, ale kde, na to si už opravdu nevzpomenu. Těch lokací bylo na čtyři sta,“ zareagoval umělec na dotaz Deníku.

Na sebe se nedívá

Ačkoliv jsou Četnické humoresky velmi populární, herec je nikdy neviděl. „Každý, koho někdy filmovali, ať už na svatbě nebo na nějaké oslavě, mi dá za pravdu. Není to hezký pohled zpětně se na sebe dívat,“ usmál se.

Když se za seriálem ohlíží, s nadsázkou přiznává, že jeho nejoblíbenější kolegyní byla ta psí – Kikina. Patřila režiséru Moskalykovi. „Když jsem ji pohladil po zadečku, měla z toho radost,“ vysvětlil vtipně.

Muzeum v Bystřici: Dakarská motorka i kočárek z Četnických humoresek, podívejte

Tomáš Töpfer se dostal k divadlu jako malé dítě. A prý už tehdy věděl, že se tím jednou bude živit. „Bylo mi devět let, maminka mě vzala na večerní představení. Byli jsme hezky oblečení, najednou jsem se cítil tak dospěle! Ta atmosféra, ta divadelní vůně – to mě absolutně dostalo. Když jsme pak šli domů, řekl jsem mamince, že chci být hercem. Ona mi odpověděla: To je hezké povolání. A ještě kdybys byl v tom Vinohradském divadle, měl bys to jenom dvě ulice od domu,“ zavzpomínal se smíchem Töpfer, který už několik let šéfuje právě Divadlu na Vinohradech. Jaké to je, když se z herce stane ředitel divadla? „No, jednoduché to není. Musíte být ukázněný, zodpovědný, chodit včas. Zkrátka jít příkladem,“ naznačil.

Diváci se mohli zbláznit

S divadlem a představeními naživo se spojuje hodně veselých příhod. Jinak tomu není ani na Vinohradech. Napínavé je to hlavně v případech, kdy herec přijde pozdě, nebo na představení zapomene úplně. „Když se taková věc stane, většinou se hra zruší a dotyčný musí zaplatit celou tržbu,“ popsal Töpfer, jak to obvykle chodí.

Tehdy však představení chtěli za každou cenu zachránit. Bylo vyprodáno, provinilce by to stálo zhruba osmnáct tisíc korun. A to v době, kdy lidé vydělávali průměrně dva tisíce, nebyla žádná legrace. „Oslovili jsme Petra Haničince. Seděl v divadelním baru, přijela mu nějaká návštěva z Moravy. I přesto, že byl v rozmarné náladě, po chvilce přemlouvání souhlasil, že to za kolegu odehraje. Slíbili jsme mu totiž, že jeho repliky bude moci číst. Dal si tedy ještě na kuráž, vzal scénář a musím říct, že takové představení lidi ještě nezažili,“ popsal se smíchem příhodu, která ještě dlouho poté rezonovala.

Mistr Haničinec začal totiž na jevišti hercům oponovat. „Takto to tady není napsané. Až mi nahodíš správně, odpovím ti. Máš to říct hněvivě, tak to tak řekni - a to je jen slabý výčet toho, co se tehdy ještě dělo. A to ani nemluvím o tom, že začal číst poznámky režiséra. No diváci se mohli zbláznit. Ta hra měla ohromný úspěch,“ prozradil Tomáš Töpfer. Když se pak dotyčný herec dozvěděl, že to za něj Haničinec vzal, šel za ním a chtěl se mu revanšovat. Na otázku, co pije, se slavný umělec údajně jenom podivil. „No v sobotu si přece za mě hrál. Já, že jsem v sobotu hrál? Zareagoval Haničinec. Je to někdy hodně pestré,“ smál se Töpfer.

Zvláštní kapitolou jsou podle něj také nápovědy. „To jednou zaskakoval František Peterka, představitel legendárního Krakonoše. Hrál policistu, měl přijít na jeviště a říct: Jsem inspektor Trotr, vyšetřuji vraždu a tak dále. Jenže si ani za nic nemohl vzpomenout na jméno toho inspektora. Tak přitančil k nápovědě a zeptal se: Jak se jmenuju? Peterka, dostal odpověď. A pak se na něco spoléhejte,“ přidal k dobru další historku z prken, které znamenají svět.

Milá mamynko

Seriálem, který patří k televizní klasice, je také Život na zámku. Töpfer se v něm potkal s Jiřinou Jiráskovou. „Od té chvíle jsem jí říkal maminko. Často jsem jí z dovolené posílal pohledy. To proto, aby si to mohla přečíst i pošťačka. Schválně jsem psal jako dítě i s hrubkami, aby si myslela, jaké má Jiřina hloupé dítě. Jednou jsem jí napsal z ciziny: Milá mamynko. Vaří nám tady dobře. Je tady spousta starých vykopávek, tak jsem si na tebe vzpomněl. Ona pak chodila po divadle, všem můj pohled ukazovala a se smíchem říkala: Podívejte, co mi ten debil zase poslal. Musím říct, že není mnoho dam, které by si uměly dělat legraci samy ze sebe,“ zavzpomínal na slavnou herečku.

VIDEO: Čenský po 40 letech: poslechněte si, jak v Chotěboři zpíval Dělání dělání

Nedávno vzbudil herec, který se opět stal senátorem za Brno, pořádný rozruch. Bulvár si všiml, že nemá vlasy a zhubl. Napsal proto, že je nemocný. „Není to pravda,“ vyvrátil fámy Töpfer. Může za to nový snímek s názvem Muž, který stál v cestě. Ztvárňuje v něm postavu Františka Kriegla, komunistického politika, který jako jediný odmítl podepsat souhlas s okupací vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. „Pro tu roli jsem musel zhubnout. Taktéž mi oholili hlavu, abych měl pleš. Premiéra filmu bude v únoru,“ prozradil z jeho aktuální práce.

Každý rok chytá kapra

Vzhledem k blížícímu se závěru roku padl v Chotěboři i dotaz, jak bude trávit Vánoce. „V klidu a bez stresu,“ odpověděl s tím, že to lze i proto, že děti už dávno vyletěly z hnízda, takže nehrozí žádné hádky, křik, hořící stromek a podobně. „Jediný problém je u nás bramborový salát a která maminka ho dělá nejlépe. Takže u nás máme pro jistotu dva druhy. Na Štědrý den pak jdu na Slapy, kde se mi každý rok podaří chytnout kapra. Toho usmažím. Večer se rozjedeme do pražské Lorety, kde je takové malé bistro – jediné otevřené v tento den. Majitel nás už čeká se svařáčkem, za který nikdy neplatíme. My mu na oplátku přivezeme dárky. V tichu a klidu pohovoříme a rozloučíme se slovy: Tak zase za rok,“ popsal na závěr vyprávění tradiční štědrovečerní rituál.

Kdo je Tomáš TöpferTomáš TöpferZdroj: Deník/Miloš Novák
- český herec, režisér, pedagog, scénárista, divadelní režisér, senátor
- narodil se v malém bytě v Dlouhé třídě rodičům židovské národnosti, Otto a Frídě Töpferovým
- když bylo Tomášovi půl roku, přestěhovali se do většího bytu na Vinohrady
- studoval herectví v Brně, poté na pražské DAMU
- první angažmá dostal v Divadle Petra Bezruče v Ostravě (1972–1973)
- v roce 1990 založil tradici Shakespearovských letních slavností na Pražském hradě, kde hrál a režíroval do roku 1995- zasloužil se o obnovu původního Divadla na Fidlovačce
- od 1. září 2012 je ředitelem Divadla na Vinohradech- podruhé ženatý, má tři dcery, Martu a Terezu z prvního manželství a Lucii
- získal několik ocenění, je například držitelem ceny Alfréda Radoka (1995), ceny Thálie (1999, 2006)  a první místo v anketě rozhlasových posluchačů Neviditelný herec (2010)