Textař Jaroslav Hájek z Kališť u Humpolce to jen potvrzuje. Písničkou šitou na míru z jeho dílny se může pochlubit dnes například obec Dlouhá Ves, další v pořadí bude obec Pohled.

Jaroslav Hájek, který se nedávno zúčastnil jako čestný host oslav 760 let od založení obce Dlouhá Ves, přitom není žádný profesionální textař. „Většinu života jsem strávil jako řidič za volantem autobusu u bývalé ČSAD v Počátkách," prozradil Hájek, který i přes svých víc než sedm křížků překypuje humorem, elánem a optimismem.

VÝBORNÝ SPORTOVEC

Jak přiznal, na dráhu textaře dechové hudby vůbec nepomýšlel. Lákal ho sport. Byl výborným fotbalistou. Jako záložník hrál nejprve za Jiskru Janštýn, pak za Sokol Javořice. Jako voják hrál za Duklu Bechyně. Po vojně nastoupil do počáteckého Spartaku. Působil také v Lokomotivě České Budějovice a v ostravském Baníku. Po těžkém zranění achillovky musel fotbalu zanechat. Zvláštní je, že také nikdy nehrál s kapelou na žádný hudební nástroj. „Na co hrajete. Tak na tuhle otázku vždycky čekám. V takovém případě pokaždé odpovídám, že tahám harmoniku, ale nesmí mít moc dlouhý špagát, aby mě netloukla do pat," odpověděl Jaroslav Hájek s humorem sobě vlastním na dotaz, v jaké kapele v minulosti účinkoval, že má k dechovce tak blízko.

Stejně tak ho nikdy ani nenapadlo napsat text k písničce nebo báseň. Možná byl jeho talent podpořen kališťským vzduchem, neboť obec Kaliště je rodištěm slavného skladatele Gustava Mahlera. Jak se stal Jaroslav Hájek textařem právě pro dechovku?

TEXTAŘEM NÁHODOU

„K nám do Kaliště jezdila pravidelně dechovka Babouci. V roce 1986 byl u nás založen první fanklub Babouků v republice. Jednou před koncertem v roce 1987 padl před kapelníkem Babouků Václavem Rožboudem návrh udělat speciální polku přímo pro Kaliště. Původně měl ten text napsat někdo jiný, tehdejší ředitel Československého rozhlasu, ale nenašel si čas. Tak mě napadlo, že ten text napíšu sám. Zrovna jsem projížděl autobusem na trase Leskovec, Počátky a Žirovnice. Na každé zastávce mě napadla jedna sloka a najednou jsem měl celou písničku v kupě. Text jsem poslal kapelníkovi Rožboudovi a ten nechal písničku zhudebnit. Hrála se na podzim roku 1988 a hraje se dodnes," popsal Jaroslav Hájek zvláštní začátek profesionální dráhy.

Tak Jaroslav Hájek pro Babouky tehdy napsal Kališťskou polku, která se stala prvním z jeho sedmnácti textů věnovaných přímo konkrétním místům. Za těchto 17 textů byl v Pelhřimově dne 31. srpna 2001 zapsán do Guinessovy Knihy rekordů, jako Nejplodnější autor písní věnovaných obcím České republiky.

Na Havlíčkobrodsku se jeho textem může pochlubit například obec Dlouhá Ves, brzy přibude i obec Pohled. A jak slavný textař pracuje? „Nejdřív se jedu do té obce podívat. Prohlédnu si, jak vesnice vypadá, čím je typická, jaké má památky, kde stojí kaplička a kde hospoda," prozradil Hájek.

Pro Babouky napsal pak ještě dva texty, bylo to k valčíku Zaniklá studánka a polce Sto šenkýřek znám. Poté se rozhodl svou textařskou kariéru ukončit. Osud ale rozhodl jinak. V roce 1989 se v Č. Budějovicích setkal s tamějším skladatelem Adou Doškem, se kterým až do jeho skonu 9. 9. 1999 napsal 41 písniček, které na zvukové nosiče nahrály naše nejlepší dechovky a které byly také přeloženy do německého jazyka.

DECHOVKA NEUMÍRÁ

V současnosti Hájek spolupracuje s třicítkou našich nejlepších hudebních skladatelů píšících dechovku, jako je Áda Školka, Vladislav Suda, Jan Lipold, Josef Pospíšil, Viliam Béreš, Antonín Pecha, Pavel Zedník, Vlasta Dvořák, Jan Slabák, Jiří Tesařík, Jiří Helán, Václav Maňas ml., Blahoslav Smišovský, Jiří Volf, Vladimír Pfeffer a podobně.

Ve svém archivu má Jaroslav Hájek již zaznamenaných přes tři sta textů dechovky, ale také country. Například text k písni Pavla Zedníka Svět se točí dál. Dnes je Jaroslav Hájek již v penzi, dál se věnuje svým zálibám a texty proslavuje svou rodnou vísku na úpatí nejvyššího vrcholu Českomoravské vrchoviny, Javořici. Jeho texty zaujaly dokonce i pana Zdeňka Rychlého z Bojova nedaleko Prahy. Dechovka podle Hájka není v žádném případě mrtvý žánr. „I nejveselejší mládí si na plese nakonec rádo zatančí polku při české dechovce," konstatoval lidový textař.

Právě díky aktivitě Jaroslava Hájka a jeho kamaráda Karla Novotného zařadil Český rozhlas Region do svého vysílání Hodinku s dechovkou, která se vysílá v rádiu každé odpoledne od 17 hodin. V roce 2009 získal Hájek již podruhé certifikát o vytvoření českého rekordu jako „Nejplodnější autor písní věnovaných obcím České republiky".

Z autorovy textové tvorby
K nám vítr chodí spát,
mraky déšť přinesou.
Sníh dlouho roztává, chrání zemi mou.
Zlato i démanty můžete rozdávat,
já ten svůj drsný kraj vždy budu milovat.
Miluji domov svůj, je plný půvabů,
kde krásná česká zem líbá Moravu.
Je to zem zázraků, bájí a pohádek,
louky jsou samý květ, voní tu heřmánek.
Krajem Vysočiny: J. Hájek