Zúčastnilo se ho dvaatřicet zemí z Evropy s 235 filmy. V závěrečný den festivalu byla na programu mimo jiné projekce dokumentu Lanďák. Šlo o portrét osobitého herce Pavla Landovského. Po projekci filmu poskytl herec Landovský Deníku rozhovor.
Určitě nejste v Telči poprvé. Jak často do tohoto města zavítáte?
Telč už jsem prošel mnohokrát. Když jsem jezdil z Vídně, viděl jsem asi dvanáct kilometrů ode mě Telč. To když už jsem směl do Čech, ale žil jsem ještě ve Vídni, jezdil sem často do Čech. Jinak v Telči často nebývám, je to daleko.
Kde nyní žijete, v dokumentu byla zmíněná chalupa na jižní Moravě?
Chalupu v Jevišovicích už jsem prodal. Nyní žiju v Mníšku pod Brdy, tam mám postel, do ní si lehnu a spím. Žiju v Evropě.
Takže se vnímáte jako Evropan?
To se teda neberu. Ale v Evropě se často pohybuju, i když teď už čím dál tím míň.
Zaujal mě v dokumentu záběr z listopadových revolučních dnů…
To bylo skutečně dvě hodiny, co jsem byl v Československu, a už jsem byl drzej…
A jak se díváte na českou společnost dvacet let po revoluci?
To nemůžu hodnotit, je to zbabělost a zrůdnost, to co připustili, co udělali ve snaze udělat svobodnou společnost, a udělali z toho…
Takže podle vás se česká společnost po revoluci vydala špatným směrem?
Společnost, nejsem si jistý, zda se dá nazvat společností. Společnost versus lidi je tak asi dvacet ku osmdesáti. Česká společnost jde do háje, ale to se generačně vytřídí. Zmizí zbabělost, aspoň v to doufám.
Byl jste dlouhé roky v exilu ve Vídni, jak vzpomínáte na dobu předtím, než jste musel odejít?
Byl jsem asi třiatřicetkrát ve vězení, vždycky třeba na týden, ale často. Také jsem si vzpomněl na příběh se zpěvákem Waldemarem Matuškou, který už bohužel nežije…
O Matuškovi? Povídejte…
Šel jsem po Jindřišské ulici v Praze, a za mnou šli tři šlapadla, policisti. Potkal jsem Waldemara a ten mi šeptá: „Jdi dál, nezastavuj se a jdi, za tebou jdou nejmíň dva fízlové.“ Na to jsem mu odvětil: „Ne dva, ale rovnou tři!“ A Waldemar zmizel. Ke mně přišel jeden ten policista, naklonil se ke mně a řekl: „To jsem netušil, že ten Matuška je takovej srab.“ (smích) Bylo to pár dní předtím, než utekl do Ameriky, už měl tehdy sbalené věci, že zdrhnou.
Co v dohledné době chystáte, jaké role?
Nedávno mě kontaktovali, že by chtěli natočit Černé barony po dvaceti letech.
Takže o tom uvažujete?
Já o tom neuvažuji, oni o tom uvažují, pokud to bude napsané tak, abych se pod to mohl podepsat… Napřed se ale musím dát zdravotně do kupy.