Na hoboj hraje necelé dva roky, předtím byla jeho doménou tři roky flétna. „Rozhodoval jsem se, na co budu dál hrát. Vybíral jsem si mezi příčnou flétnou, klarinetem a hobojem. Nejvíce se mi líbil právě hoboj, navíc ho vyučuje paní učitelka, ke které jsem již chodil na flétnu," zdůvodnil svoji volbu školák. V jeho rodině ovšem není jediný, kdo ovládá nějaký hudební nástroj, hrají všichni. Máma například chodila na ZUŠku na hru na akordeon.

Ze začátku měl zapůjčený školní hoboj, nyní má vlastní. Pořizovací cena základního typu přijde na třicet až sedmdesát tisíc korun. Tadeáš měl však při jeho koupi štěstí, nástroj získal od vnučky Waldemara Matušky za dobrou cenu. Zpěvák ho prý i sám kupoval.

Mladý muzikant má za sebou několik soutěží, například tradiční soutěž O žďárského muzikanta, kterou pořádá ZUŠ. Loni ji vyhrál. Letos se této školní soutěžní přehlídky chce zúčastnit znovu. V dubnu pak také pojede předvést své umění do Ostravy na mezinárodní soutěž Pro Bohemia 2017. Dle svých slov se moc těší. „Budu hrát menuet od Josepha Haydna, dále sonatinu a jednu skladbu Dudák přišel od Viktora Kalabise," prozradil Tadeáš Hansl. „Hoboj je hodně těžký nástroj, jak na dech, tak na nátisk. Přesto přemýšlím i o tom, že bych hru na hoboj zvolil jako svoji profesi," dodal školák, který v rámci ZUŠ navštěvuje mimo jiné ještě velký koncertní sbor Žďáráček.

Čtěte také: Chlébského potoka kvetou desetitisíce bledulí

Kromě Tadeáše dochází momentálně na hru na hoboj dalších sedm dětí. „Ještě čtyři mají přibýt, takže nás bude celkem dvanáct. Základní umělecká škola ve Žďáře má nejvíce hobojistů ze ZUŠek v republice," konstatovala učitelka Kateřina Poláchová.

Hoboj není nástroj pro každého, dotyčného musí jednoduše bavit. Společně s lesním rohem patří, co se týká hry a jejího zvládnutí, k nejtěžším dechovým nástrojům. Je totiž věda vytvořit vůbec tón. Gró tvoří strojek, jenž se vkládá mezi rty, ten hoboj rozeznívá. Před samotnou hrou se musí deset až patnáct minut namáčet ve vodě. Ovšem ani jeho výroba není jednoduchá. Některý vydrží pouze dva dny, jiný týden, někdy i měsíc.

„Přestože se dají strojky koupit, každý hobojista by si ho měl také umět sám vyrobit. Výroba má spoustu fází, celkem to trvá pět až šest hodin. Strojek vzniká z rákosového dřeva, z rostliny, která roste ve Francii," prozradila Poláchová. Sama strojky pro všechny své žáky vyrábí i je to učí.