VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VIDEO: Při psaní hry beru inspiraci z okolního dění, říká Jan Kolegar

Strážek /ROZHOVOR/ – Nestává se tak často, aby dramatický kroužek venkovské školy vedl docent Janáčkovy akademie múzických umění ve výslužbě. Školáci ze Strážku to štěstí mají. Jan Kolegar, dlouholetý divadelník, s nimi secvičil v pořadí už třetí představení.

8.12.2017
SDÍLEJ:

Jan Kolegar vede školní dramatický kroužek ve Strážku.Foto: Deník / Zelená Křížová Helena

Jan Kolegar miluje divadlo celým svým srdcem. Přirostlo mu k tělu a tak po odchodu do důchodu neváhal a začal se věnovat dětem z dramatického kroužku v městysi, kde tráví spokojená a poklidná léta podzimu života ve své chalupě.
„V divadle pracuji od devatenácti let. Nejprve jsem byl kulisákem se snahou dostat se ke studiu herectví. To se mi ale nepovedlo a ani na režii mi to nevyšlo. Tak jsem v divadle dělal kariéru jako provozní pracovník – od jevištního mistra přes vedoucího provozu a výroby až po ředitele. Podařilo se mi vystudovat dálkově Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze, organizaci řízení divadla. Absolvoval jsem v roce 1984,“ prozrazuje střípky ze svého profesního života dnešní režisér strážeckého divadelního souboru Jan Kolegar.

To jste po celou dobu pracoval v Národním divadle Brno?

Jedenáct let jsem byl v Mahenově divadle. To byla pro mě nejkrásnější léta. Když se zavřelo kvůli rekonstrukci, šel jsem do Ostravy. Tam jsem byl tři a půl roku ve Státním divadle Zdeňka Nejedlého, dnes je to Divadlo Antonína Dvořáka. Pak jsem se vrátil zpět do Brna a stal jsem se vedoucím provozu Státního divadla Brno. Měl jsem na starosti výrobní dílny a provoz všech jevišť. A pak mě odtamtud, kvůli mému škraloupu z osmašedesátého roku, vyhodili. To bylo v roce 1987.

Kam jste šel pak?

Sáhlo po mě Satirické divadlo Večerní Brno. A protože hned půl roku nato se brněnská divadla slučovala do jednoho podle vzoru Městských divadel pražských, začal jsem pro sloučená divadla pracovat coby vedoucí výroby. A pak jsem se stal porevolučním ředitelem Městských divadel Brno, které se během mého působení opět rozdělilo na samostatná divadla.

Jak dlouho jste byl v této funkci?

Do dvou let jsem ji opustil. Volený porevoluční ředitel splnil svůj úkol a odešel. (smích) Divadlo jsem úplně opustil a začal podnikat.

Mělo vaše podnikání něco společného s divadlem?

Vůbec ne. Měl jsem vlastní obchod v Brně, u nás v domě. Moje maminka mívala květinářství a já jsem měl obchod s potravinami. Přestože to nebylo právě jednoduché, bylo to jedno z nejkrásnějších období mého života. Byla to sice strašná dřina, ale konečně jsem si mohl dělat to, co jsem sám chtěl, nikdo mi do toho nemluvil. Ale když pak v naší blízkosti postavili Bobycentrum, tak jsem zkrachoval. Tam totiž prodávali věci za poloviční cenu, konkurovat jsem tomu nemohl.

A jak jste se z Brna dostal do Strážku na Vysočině?

To bylo složitější. V sedmdesátém devátém roce mi dcera spolupracovníků mé manželky nabídla, jestli nechci jít v době prázdnin dělat instruktora v letním táboře. V té době byly i divadelní prázdniny, tak jsem si řekl proč ne. Měli jsme dvě děti, ty jely se mnou. Když jsem se na táboře trochu rozkoukal, zjistil jsem, že paní kuchařka krade. Tak se s ní rozloučili a od dalšího turnusu jsem tam začal vařit já. Vaření je můj koníček, baví mě to, tak to šlo, neměl jsem s tím žádný problém. Dostal jsem k ruce jednu kuchařku a tato letní brigáda mi vydržela dalších osm let.

Kam jste na tábory jezdili?

Do místa, kde je dnes Westernové městečko Šiklův mlýn. Bylo to nádherné místo. A protože se mi na Vysočině tak líbilo, začal jsem v okolí shánět chalupu. Objížděli jsme s manželkou spoustu objektů na prodej. Nakonec nám poradil jeden její kolega chalupu ve Strážku. Byla to chalupa se stodolou. Chalupa byla v takovém stavu, že jsme ji nakonec museli zbourat. A stodolu jsem pak dvacet osm let přestavoval na chalupu. Od roku 1982 je Strážek můj druhý domov.

Jak jste se dostal k výuce v dramatickém kroužku?

S tím jsem začal už v Brně. Náhodou jsem se dozvěděl, že na jednom brněnském gymnáziu hledají někoho, kdo by vedl tamní kroužek. Napsal jsem pro studenty celkem pět her, z toho čtyři jsme uvedli na různých divadelních scénách. Se studenty se poměrně dobře spolupracovalo.

A první divadelní představení ve Strážku?

To jsem dal dohromady s dětmi mých kamarádů, které strašně chtěly hrát divadlo. Nedaleko Strážku je rybníček Šibeník a ten mě inspiroval. Jsem hastrmanolog, miluji hastrmany. Tak jsme vytvořili sérii o vodnících a vodnických holkách. Základem byla Erbenova báseň Vodník. S tímto divadelním představením jsme pak sjezdili i dva festivaly, ale nic jsme nevyhráli. Přesto byly děti nadšené.

To ale ještě nebyl dramatický kroužek nebo ano?

Dramatický kroužek vznikl předloni na místní škole. Oslovila mě paní ředitelka, jestli bych ho nevedl. Byla tam tehdy skupina osmáků a deváťáků, která měla o divadlo velký zájem. Mezi nimi byla i jedna dívka – vůdčí osobnost – všichni kluci ji milovali. Tak jsem pro ně napsal hru Host - féerii o snech. Při psaní hry beru inspiraci z okolního dění. Ta dívka ostatní neustále motivovala a všechny tak hraní divadla strašně bavilo. Hra měla nepředstavitelný úspěch, uskutečnila se v místní sokolovně. Za jeviště nám posloužily schody, bylo to nezvyklé, ale všem se to líbilo. Jak divákům, tak samotným hercům.

To bylo předloni. Pak kroužek pokračoval?

Pokračoval. Ale deváťáci odešli, zbyli jen osmáci. A nebyla už mezi nimi osobnost, která by je táhla. Přestalo je to bavit a hlavní představitel to nakonec vzdal, že toho má moc. Takže vystoupení se nakonec nekonalo. Uznal jsem, že část viny nesu i já, že hra byla opravdu velice náročná. Ale ještě předtím se na zkouškách objevilo asi deset děvčátek z druhé a třetí třídy, které chtěly také hrát. Tehdy jsem je musel odmítnout, protože jsem pro ně neměl role. Hra, kterou jsem napsal, byla spíše pro ty starší. Ale slíbil jsem jim, že za rok napíšu zase něco pro ně.

A napsal jste?

Napsal. Ještě před prázdninami jsem se s nimi potkal a zjistil jsem, že mám najednou v kroužku deset princezen. A to mě inspirovalo. Jedna princezna je z osmé třídy, takže jsem z ní udělal zlou královnu. Proto se hra jmenuje 9 princezen – 1. Celé je to založené na pohádkových bytostech. Jde v podstatě o slavnostní večer na závěr sympozia princezen, kde se jedná o tom, co dnešním dětem přinášejí pohádky. A aby to bylo o něco atraktivnější, soutěží se i o Miss princeznu. S pohádkami souvisí i další osoby, které ve hře vystupují – vodník, čert, Cipísek a kašpárek, který převzal roli moderátora.

Takže kromě princezen máte i další herce…

Mám. Třeba Jirku, který je v souboru nejstarší. Ale také chtěl strašně hrát. Tak jsem mu přidělil roli vodníka.

Kdo se stará o kostýmy?

Rodiče. Požádal jsem je o pomoc. Budou nejen kostyméry, ale také maskéry.

A jak probíhají zkoušky? Vyvíjí se hra? Zasahují do ní svými nápady i herci?

Ti přicházejí s nejrůznějšími nápady. Dvě dívky se například nabídly, že udělají choreografii u tanečních výstupů. Dal jsme jim volnou ruku. Hru jsem sice napsal já, ale vytváříme ji všichni společně. Každý občas s něčím přijde. Konec konců, vždyť byla hra inspirována právě těmi, kteří ji hrají.

Před vámi je premiéra. Kdy a kde?

V pátek 15. prosince v sedmnáct hodin v sokolovně ve Strážku. Snad se bude zase líbit. Už ale přemýšlím o další hře. Baví mě to. A děti taky, to je hlavní.

Jan KolegarJevištní mistr Mahenova divadla, Státního divadla Ostrava a Janáčkova divadla. V letech 1982 až 1987 vedoucí provozu a výroby Státního divadla v Brně, poté vedoucí provozu a výroby divadla Večerní Brno a Divadla bratří Mrštíků. V letech 1990 až 1992 byl ředitelem divadla bratří Mrštíků Brno. Od roku 1994 byl vedoucím ateliéru divadelního manažerství na DIFA Brno a od roku 2001 vedoucí divadelního studia MARTA. Má za sebou dlouholetou publikační činnost. Technicky realizoval scénickou výpravu u 786 inscenací činoherních, operních a baletních v řadě divadel našich i zahraničních (Barcelona, Sevila, Valencie, Pamplona, Santander, Palma de Mallorca, Parma, Turín, Janov, Regio Emillio, Palermo, Modena, Ravena, Interlaken, Laussane, Lipsko, Kolín nad rýnem, Pasov, Vídeň, Tampere, Helsinky, Záhřeb, slovinská Nova Gorica, Varšava, Lodž, Lucemburk a další).

Autor: Helena Zelená Křížová

8.12.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 16 000 Kč Prodavači smíšeného zboží Prodavačka - vedoucí. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Samostatná práce na prodejně., Firemní bonusy,zvláštní odměny, První kontakt telefonicky nebo emailem. Pracoviště: Coop družstvo velké meziříčí - prodejna 111 sirákov, 592 12 Nížkov. Informace: Zdeňka Sochorová, +420 777 778 203. Výroba - Výroba Strojírenští kovodělníci 15 000 Kč Strojírenští kovodělníci DĚLNíK/CE VE VÝROBĚ. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: první kontakt e-mailem. Pracoviště: Kovo koukola, s.r.o. - pracoviště žďár n/s., Jamská, č.p. 2361, 591 01 Žďár nad Sázavou 1. Informace: Petra Charvátová, +420 725 606 160. Výroba - Výroba Strojírenští kovodělníci 13 500 Kč Strojírenští kovodělníci Strojírenští kovodělníci. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč. Volných pracovních míst: 59. Poznámka: požadujeme:praktická nebo základni škola, zkušenosti na obdobné pozici výhodou, ochotu pracovt ve směnném provozu, ochotu učit se novým věcem, fyzická zdatnost výhodou, anglický jazyk výhodou, Nabízíme:, - podnikové stravování s příspěvkem zaměstnavatele;, osobní návštěva ČT: 7:00-9:00 hod... Pracoviště: Mars svratka, a.s., Libušina, č.p. 194, 592 02 Svratka. Informace: Lenka Kalinová, +420 566 695 125,566 695 195. Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 27 000 Kč Kuchaři (kromě šéfkuchařů) Pizzař/ka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 27000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Nově otevírající pobočka TURBO PIZZY skládá svůj nový tým a přijme do svých řad pizzaře., Výroba a ruční příprava pizzy v pizzerii s pohodovým kolektivem, jedná se o otevřenou kuchyň., Požadujeme: chuť učit se a elán do práce, zkušenosti výhodou nikoliv podmínkou (rádi profesionálně zaučíme), trestní bezúhonnost, příjemné vystupování a pozitivní přístup k práci, vlastní seberealizaci a chuť kariérně růst., Nabízíme: nástup do programu zaškolení se a podílení se na růstu firmy pod stále se rozšiřující značkou, mladý týmový kolektiv, možnost kariérního postupu a seberealizace při otevření nových poboček v regionu, v případě spokojenosti a dobrých výsledků bonusy., První kontakt telefonicky nebo emailem.. Pracoviště: Turbo pizza, s.r.o. - žďár nad sázavou, Nádražní, č.p. 66, 591 01 Žďár nad Sázavou 1. Informace: Lukáš Prágr, +420 602 697 625.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Spokojenost může po podzimu hlásit kouč vedoucích Hamrů nad Sázavou Vojtěch Zedníček (na snímku).

Nejblíže postupu jsou Hamry

Novoměstská nemocnice.

V nemocnici začne koncem roku sloužit nový rentgen

Ježíškova vnoučata se letos činí už od začátku

Vysočina – Ježíškova vnoučata letos opět udělají radost tisícům opuštěných starých lidí v domovech pro seniory na Vysočině i po celé republice. Akce se rozjela před pár dny a už od začátku se setkala s obrovským ohlasem. Během čtyřiadvaceti hodin si totiž lidé rozebrali kolem šesti tisíc přání.

Plesovou sezonu zahájí ve Žďáře Aleš Háma

Žďár nad Sázavou – Plesovou sezonu ve Žďáře nad Sázavou zahájí v sobotu 24. listopadu již druhý ročník Společenského a trochu mysliveckého plesu. Ten bude moderovat populární herec, zpěvák a moderátor Aleš Háma, který na akci zároveň vystoupí se svojí skupinou Hamleti.

OBRAZEM: The Tap Tap natočili videoklip ve věznici. Zapojily se i odsouzené

Vysočina – V červnu kapela The Tap Tap uspořádala koncert v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou, na kterém vystoupily i tři vězeňkyně. Tím ale jejich spolupráce neskončila a nyní dokonce natočili společný videoklip.

Armáda má zájem o maturanty z Vysočiny

Vysočina – Bojovat na zemi i ve vzduchu nebo pomáhat bránit vlast z kanceláře. Takovou budoucnost nabízí Univerzita obrany pro své studenty cestou rekrutačního pracoviště Armády ČR také v Jihlavě.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT