Muzeum totiž připravilo unikátní výstavu 1953 – Rok smrti diktátorů a právě od ní se odvíjel i program letošní Muzejní noci.

Hned při vstupu do výstavní síně návštěvníky přivítaly mladé svazačky, které zájemcům nabízely papíry se soutěžním kvízem. Kdo chtěl, mohl si za jeho správné vyplnění vysloužit Fučíkův odznak.

Na jejich počínání z vitríny dohlížely busty Stalina a jeho žáka a prvního československého „dělnického" prezidenta Gottwalda, tedy hlavních aktérů zmiňované výstavy.

Téma večera odlehčil folk

„Kdo jsou ti pánové?" ptaly se často děti ukazujíce na sklo. Jejich dospělý doprovod se tak pustil do vysvětlování, jak to bylo dříve a vedl své ratolesti dále do sálu, kde viděli, jak vypadala třeba taková dobová trafika nebo měna.

Komu by jedna výstava nestačila, mohl si o patro výš prohlédnout, jak se za totality žilo v česko – rakouském pohraničí a jak situaci u nás vnímali právě naši jižní sousedé.

Na Muzejní noci samozřejmě ani letos nesměl chybět pelhřimovský divadelní soubor Rieger, který vždy tématicky přispěje se svou troškou do mlýna. Při této příležitosti ochotníci nastudovali jeden z obrazů hry Vaška Káni Parta brusiče Karhana.

Divákům tak přiblížili, co se   hrálo na prknech, která znamenají svět na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století.

„Nebyla to jednoduchá doba. Jsem rád, že už si na ni můžu jenom hrát a nemusím ji zažívat na vlastní kůži," vyjádřil své dojmy jeden z herců Martin Dvořák.

Kdo se pátečního „budování" socialismu přesytil, mohl si poslechnout pelhřimovskou folkovou kapelu 4Zdi, která během večera pro oddech od tématu vyhrávala před muzeem.

Zájemci také mohli probrat dojmy z Muzejní noci u kelímku čepovaného zlatavého moku, který zajistil pelhřimovský pivovar. O zakončení programu se pak v deset hodin večer  tradičně postarala  skupina Spiritus Dracus se svou ohňovou show.