Patří mezi ně i Aleš Knápek z havlíčkobrodského Muzea Vysočiny.

Jaký byl z pohledu havlíčko᠆brodské archeologie rok 2014?
Nebyl to rok vůbec špatný. Dokumentuje to například nález nevelkého gotického okénka ve stěně fary havlíčkobrodského kostela Nanebevzetí Panny Marie objeveného pod navážkami z konce 16. století. Toto okénko, které bylo objeveno v létě dělníky při odvlhčovacích a odvodňovacích pracích, totiž považujeme nejen za nejstarší dochovanou stavební památku v Havlíčkově Brodě, ale také za další věrohodný důkaz toho, že na počátku 14. století byla část dnešní fary sídlem Řádu německých rytířů.

Našli jste při průzkumu tohoto místa i jiné artefakty?
Ano. Byly tam i četné kosterní pozůstatky. Tato skutečnost nás ale nepřekvapila. U kostela a fary byl totiž po dlouhá léta hřbitov. Objevili jsme tam i větší fragmenty převážně renesanční stolní keramiky, které datují úpravy této části města do doby okolo poloviny 16. století.

To ale jistě nebyl jediný zajímavý objev a průzkum, který jste v loňském roce v Havlíčkově Brodě zaznamenali a prováděli…
Určitě ne. Za zmínku zcela určitě stojí i průzkum, který jsme dělali ve svahu pod hřbitovem u havlíčkobrodského kostela sv. Vojtěcha. Ceníme si především nálezu několika drobných keramických střepů z jílovité hlíny. Myslíme si, že jde o pozůstatky nádoby, kterou lidé používali v první polovině 13. století. Není bez zajímavosti, že tyto střepy obsahují i množství grafitu, což ilustruje i tehdejší technologické postupy při výrobě keramiky. Každý nález z těchto míst je zajímavý, neboť právě zde se nalézá nejstarší část pozdějšího města. V minulosti se tu našly i bohaté hroby z konce 19. století a v nich větší množství nádob – uren a milodarů. Domníváme se, že jde o vskutku cenné nálezy buď z doby lidu popelnicových polí, nebo z předkřesťanské éry českých zemí.

Pracovali jste i v jiných lokalitách okresu či regionu?
Samozřejmě. Archeologické průzkumy jsme prováděli například ve Smilově a Pozovicích nedaleko Štoků. Dále ve Stříbrných Horách, ale také na Žďársku, nebo v Červené Řečici na Pelhřimovsku při opravách zámku. Ve Smilově jsme objevili základy 
a zbytky zdí mlýna, který tam asi již od 16. století stával pod zámečkem. V Pozovicích jsme zase našli keramiku 
z počátku 14. století, která se dochovala ve vrstvě středověkých náplav. Borovský potok ve Stříbrných Horách nám zase pro změnu odhalil množství mlecích kamenů. Ty používali v době vymezené 14. až 16. stoletím tamní horníci při zpracování stříbrné rudy a poblíž bývalých šachet jsme našli i dobovou keramiku.

Jaká tajemství vám poodhalil průzkum v Červené Řečici?
Artefaktů, které jsme tam, a to společně s dobrovolníky havlíčkobrodského sdružení HBB, v odhalených vrstvách hradního příkopu našli, byla celá řada. Opravdu cenný byl ale objev několika drobných mincí z počátku 16. století. Obsahují stříbro a dochovaly se na nich heraldické symboly. Bude tak možné identifikovat šlechtu, která je razila. Osobně se domnívám, že mince pocházejí z německých zemí.

Po historických předmětech 
na Vysočině ale nepátráte jenom vy – profesionální archeologové, ale také řada amatérských badatelů. Našli vloni něco opravdu zajímavého a cenného?
V prvé řadě bych chtěl poděkovat všem poctivým badatelům, a není jich rozhodně málo, kteří si své nálezy neponechávají pro sebe a předávají je odborným institucím, aby mohly být uchovány a prezentovány veřejnosti. 
A za druhé musím konstatovat, že i tito amatérští badatelé učinili v loňském roce řadu zajímavých objevů.

Které to byly?
Na úpatí Melechova nedaleko Ledče nad Sázavou objevil například jeden z amatérských badatelů malý bronzový náramek ve tvaru hřivny. Snažíme se ho blíže identifikovat a zařadit, ale domníváme se, že pochází ze starší doby bronzové. Pokud se to skutečně potvrdí, půjde o jediný artefakt tohoto druhu, který byl kdy na Havlíčko᠆brodsku zaznamenán. Další amatérský badatel předal muzeu bronzovou ženskou náušnici, která pochází z přelomu 12. a 13. století. Opět se jedná v rámci Kraje Vysočina o naprosto unikátní předmět. Zajímavý nález byl zaznamenán u Hradce u Ledče nad Sázavou. Jde o pozdně středověký železný hrot šípu. Pozoruhodný je především dokonalým řemeslným kovářským zpracováním 
a hlavně rozměry. Jeho délka totiž dosahuje deseti centimetrů a šířka osmi centimetrů. K čemu byla právě taková šipka používána, to budou muset zřejmě zodpovědět vojenští historici. Všechny tyto a podobné nálezy rozšiřují naše povědomí nejen o naší místní historii, ale přispívají také k řešení některých otázek v rámci Česka.

Připomenout bychom měli i zajímavé nálezy učiněné mezi Havlíčkovým Brodem a Šmolovy…
Ano, šlo o nálezy učiněné právě ve spolupráci s neprofesionály. Vztahují se k letošnímu výročí konce druhé světové války. Při stavbě cyklostezky do Šmolov byly zachráněny artefakty ve vazbě na někdejší letiště Lufwaffe a zajatecký tábor německých vojáků. Nalezli jsme jak části letadel, tak osobní věci vojáků, či jejich identifikační známky. Část tohoto souboru je v muzeu momentálně k vidění, část bude ještě vystavena.

Stojíme na prahu nového roku. Čemu se budete věnovat?
Pokračovat budeme především v již zahájeném archeologickém průzkumu Smetanova náměstí v Havlíčkově Brodě a podrobným zpracováním získaného materiálu 
ze zámku v Červené Řečici. Chystáme se také na průzkumy, které obvykle předcházejí klasickým liniovým stavbám, a to v Havlíčkově Brodě, Vadíně u Okrouhlice a také na Světelsku, kde bude rekonstruována silnice mezi Světlou nad Sázavou a Kejžlicemi.

Máte přehled o všech pozemních pracích v regionu?
Dá se říci, že ano. Investoři komerčních staveb totiž potřebují pro svá povolení vyjádření, případně i zprávy archeologů. Poptávají tedy nás, nebo jiné autorizované archeologické instituce. Mimochodem, rok 2014 byl rokem jistého útlumu velkých stavebních akcí. Na druhou stranu se ale právě díky tomu můžeme věnovat průzkumu podstatně méně prozkoumaných venkovských oblastí.

V létě si připomeneme 600. výročí upálení Mistra Jana Husa 
v Kostnici. Co připravujete 
v této souvislosti?
Je potřeba říct, že husitská doba a léta, která na ni navazují, úzce souvisejí i se zánikem působení Řádu německých rytířů v Brodě. Navíc bychom chtěli zpracovat 
a posléze odborné i laické veřejnosti přiblížit okolnosti vzniku takzvaného Stížného listu české a moravské šlechty, který v souvislosti s kostnickým koncilem zaslali římskému králi Zikmundovi čeští rytíři a páni a v němž žádali propuštění uvězněného Mistra Jana. Mnohé pečetě, kterými byl tento list opatřen, totiž přiložili šlechtici, jejichž statky byly právě tady u nás na Havlíčkobrodsku, kupříkladu v Okrouhlici či Skále. Rád bych ale připomněl ještě jeden projekt, kterému se letos budeme také intenzivně věnovat. Půjde
o stavbu rekonstrukce středověké sklárny.

Aleš Knápek

Po studiu na Slezské univerzitě v Opavě působil od roku 2005 jako archeolog v Muzeu Novojičínska, odkud přešel do Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Účastnil se několika projektů krajinné a experimentální archeologie. Je autorem několika výstav a téměř čtyř desítek odborných a popularizačních textů.