Jaký bude program koncertu?

Program na Slunohraní bude převážně složen z mé autorské tvorby s projektem Milokraj, ve kterém působí houslista Stanislav Palúch, cimablista Marcel Comendant, kytarista David Dorůžka a kontrabasista Peter Korman. Kromě vlastních textů jsem pro Milokraj také zhudebnila básně Jana Zahradníčka, Věry Provazníkové a Antonína Sovy. Původním podnětem Milokraje bylo psát novou hudbu, která by čerpala inspiraci z české a moravské lidové hudby. Ovšem díky mému mnoholetému napojení na hudbu Latinské Ameriky a Španělska tyto vlivy také postupně do repertoáru zakomponováváme. Zazní tedy i několik mých písní ve španělštině z new yorského období společně s venezuelskou či argentinskou písní.

Kde jsou kořeny hudby, kterou tvoříte a co vás na vaší cestě nejvíce inspiruje?

Mé kořeny jsou nejvíce v lidové hudbě z různých koutů světa – v útlém dětství to byly české a moravské lidové písně, pote zpívání se dvěma sbory, kde jsme se věnovali klasice i současným skladatelům. Ale nejvíce mě za srdce chytla hudba Španělska a Latinské Ameriky – tedy Kuby, Venezuely, Kolumbie, Argentiny, Chile i Brazílie. Díky tomu, že jsem žila mnoho let v New Yorku v hispánské komunitě, jsem se tuto muziku mohla učit od předních interpretů.

Vzpomínáte si na svá první hudební vystoupení v dětství?

První koncert byl se sborem Mládí, již nevím kde, ale pamatuji si, že jsem na našem zájezdě do Magdeburgu ve východním Německu dokonce zpívala sólo. Bylo to v takovém nádherném kostele a byl to pro mě velký zážitek. Cítila jsem najednou tu velkou zodpovědnost, kterou s sebou hudba nese, uvědomila jsem si, že zpívat před lidmi je důležitá forma sdělení a že by si za ním měl člověk stát.

Kdy vznikla kapela Milokraj? Měla jste připravený repertoár a hledala jste muzikanty, nebo jste hudbu dotvářeli společně?

Milokraj vznikl v roce 2012, pro mě v době, kdy jsem zrovna uvažovala, že bych se vrátila z New Yorku do Prahy. Měla jsem už pár let představu, že bych chtěla opět zpívat česky a vytvořit písně, které by byly inspirované naší lidovou hudbou nebo by čerpaly z jejích barev a zvuku. Měla jsem velkou radost, když se podařilo napsat první písně v mateřštině a dát dohromady tak výtečnou kapelu. Hudbu pro nás nadále píšu já, ale některé aranže dotváříme společně.

Na jaká propojení hudebních nástrojů se mohou posluchači těšit?

Milokraj je takový netradiční strunný kvintet složený z houslí, cimbálu, akustické i elektrické kytary, kontrabasu, a já se doprovázím na venezuelské cuatro a ruční perkuse.

V Novém Městě povedete také workshop, který bude pro účastníky hudebních kurzů. Jaký bude a kde jinde se ho mohou zájemci z řad veřejnosti zúčastnit?

Kurz, který jsem nazvala La dílna, je zaměřen na nauku písní a rytmů Latinské Ameriky. Účastníci mají možnost se naučit styly jako venezuelský vals nebo joropo, kubánský son nebo guajira, kolumbijské porro nebo argentinskou chacareru. Začneme nápěvem, poté doprovodem na ruční perkuse (clave, maracas, tleskání), abychom hlouběji pronikli do rytmů a frázování. Dále se mohou zapojit instrumentalisté na své nástroje. Typicky se v celodenní dílně naučíme 3 až 4 písně různých stylů.

Jaké máte hudební plány na léto?

Kromě Slunohraní se také chystám na letní La dílnu v Kuksu a v Kouřimi v rámci programu Zpívající Kouřim. Vše lze najít na mých stránkách, kdyby měl někdo zájem se zúčastnit. Dále 28. července zazpívám na zámku Kozel a začátkem srpna pak přijede můj úžasný kolega, kolumbijský harfista Edmar Castañeda, a zahrajeme spolu 5. srpna v Novoměstské radnici v Praze. Také máme v plánu po letech spolu něco natočit. Edmar souhlasil, že by byl hostem na mém příštím CD, čímž jsem velice poctěna. Neznáte-li Edmara Castañedu, je to naprosto ojedinělý a světový harfista, mimo jiné byl letos pozván na festival Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou 1. a 2. srpna, takže všem doporučuji si ho jet poslechnout.

VLASTA PISKAČOVÁ