VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V knihovně má být živo, říká ředitelka

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU - Žďárská Knihovna Matěje Josefa Sychry neslouží pouze čtenářům ze Žďáru. Navštěvují ji třeba i novoměstští senioři v rámci cyklu vzdělávání dospělých. A knihy od „Sychry“ putují také do více než devadesáti obcí na Žďársku. O tom, jak funguje, co připravují knihovníci nového a jací jsou dnešní čtenáři, ví nejvíc ředitelka Danuše Štefková.

19.4.2007
SDÍLEJ:

"Knihovnictví je krásná práce", říká Danuše ŠtefkováFoto: DENÍK/Jitka Kučerová

Stále častěji slyšíme, že se dnes nečte. Jak to vnímáte u vás, v knihovně?

U nás se to příliš neprojevuje, protože máme velmi dobře propracovaný systém vzdělávání pro děti napříč školským systémem. Od mateřských škol až po střední školy. Ze školáků nám „neproklouzne“ téměř nikdo, a to jsou i naši budoucí čtenáři.

Chodíte za nimi do škol?

Ano. Navíc jsme spustili dětský portál na webových stránkách. Víme, že děti hodně času tráví u počítače, což v tomto případě není na škodu, protože nenabízíme jen knížky. Není to o tom, že by nečetly, ale o tom, že jsou i jiné nosiče informací, které mohou využívat ke vzdělávání, než jsou knihy.

Kolik má Knihovna Matěje Josefa Sychry v současné době čtenářů?

Jsme na tom velmi dobře. Registrovaných čtenářů je téměř pět tisíc, z toho do patnácti let věku téměř patnáct set. Zrovna nedávno jsem zjišťovala, kolik máme ve Žďáře školou povinných dětí, a to číslo je téměř totožné s počtem našich dětských čtenářů. Jinak celkový počet návštěvníků knihovny – nejen čtenářů, ale i těch, kteří využívají internet nebo přijdou třeba na přednášku nebo některou z kulturních akcí, byl v loňském roce sto sedmnáct tisíc sto šest.

Jiné knihovny takové úspěchy nemají, čím si to vysvětlujete?

V našem městě má návštěvnost knihovny velkou tradici. V současné době knihovny nabízejí větší měrou vzdělávací aktivity, včetně jazykových kurzů. Stávají se z nich centra informací a vzdělávání. U nás jsme nově zavedli celoroční vzdělávání seniorů. Do prvního semestru se nám jich přihlásilo dvaadvacet. Velkou radost mám z toho, že to nejsou jen místní, ale dojíždějí i senioři z Nového Města.

Proč jste se zaměřili zrovna na seniory, ti už jsou vašimi čtenáři… ?

Ze statistik víme, že v našem městě žije téměř pět tisíc seniorů. To je jeden z důvodů. Ne všichni ale mohou navštívit knihovnu. Spolupracujeme proto s Domem pečovatelské služby ve Žďáře a každý měsíc pro ně připravíme program, buď u nás v knihovně, nebo za nimi přijdeme. Například na začátek května připravujeme exkurzi pro seniory v knihovně. Chtěla bych jim ukázat, jaké další služby nabízíme, že knihovna už dávno není jen o půjčování knih. Nedávno jsme dostali nabídku z Národní knihovny v Praze, zda nechceme půjčovat staré české filmy na DVD. Nezávazně jsme ji přijali. Celoživotní vzdělávání nabízíme všem spoluobčanům.

Změny se týkají ale i fondů pro postižené občany…

To je pravda. Byli jsme na jednání v Brně v Knihovně Jiřího Mahena o změnách při přechodu z užívání magnetofonových kazet k výrobě zvukových knih ve formátu MP3. Toto bude zdokonalení služby pro zrakově postižené. Na jedno CD se vejde 24 hodin záznamu. Pro poslech zvukových knih v tomto formátu je nutné mít vhodný přehrávač. Naši čtenáři, posluchači zvukových knih, budou seznamováni s novými možnostmi této služby. Souběžně po několik let budeme starší tituly půjčovat na kazetách, jak jsou uživatelé zvyklí. Takže i tímto směrem se knihovnictví ubírá.

Mění se díky technice i služby čítárny?

Samozřejmě. Kromě toho, že odebíráme kolem sto padesáti osmi periodik, jsou tam k dispozici také počítače. Uživatelé, a to nejen registrovaní čtenáři, si tam mohou přijít třeba napsat dopis pro úřad, přečíst časopisy a tiskoviny na počítači. Nabízíme rešerše, výstřižkovou službu, knihovnice poskytnou informace různého druhu, stejná služba je dostupná i na PC.(„Ptejte se knihovníka“ - webové stránky knihovny.)

Vraťme se zpátky ke knihám, kolik nových knih si můžete ročně dovolit koupit?

V uplynulém roce bylo zakoupeno 9526 knihovních jednotek. Celkem jsme za nákup knížek včetně časopisů utratili téměř osm set dvacet tisíc korun.

Když porovnáte ceny knih před deseti lety a nyní, o kolik se zvýšily?

Můžeme je porovnat i za delší časový úsek. Zatímco v roce 1989 byla průměrná cena knihy padesát šest korun, loni už to bylo dvě stě padesát čtyři koruny. Odborné publikace a slovníky mají vyšší ceny. V našem akvizičním plánu máme čtyřicet procent z nákupu právě na tyto odborné publikace. Jsme si vědomi toho, že ne každý si je může koupit, a nepotřebuje li je dlouhodobě, vypůjčí si je u nás. Jezdí sem studenti, kteří oceňují, že máme fond dobře vybavený.

Zatím mluvíme o nákupu nových knih. Co se ale děje s těmi, které už dosloužily?

Pokud jsou unikátní, například regionální literatura, archivují se, nepůjčujeme je absenčně. Pokud je kniha takzvaně zužitá, je odepsána. Méně půjčované tituly se ukládají do skladu, odepisují se a pořádáme každoročně burzy. Některé vyřazené soubory nabízíme nemocnicím, sociálním ústavům, školním knihovnám. Hodně čtené, žádané knihy dáváme opravit. V uplynulém roce jsme nabídli návštěvníkům možnost vidět, jak se kniha opravuje. Děti si přinesly potrhanou knížku a knihař jim ji před očima opravil. Pokud jsou knihy úplně roztrhané, putují do sběru. Za rok, co zde pracuji, kromě nějakých periodik ve sběru neskončila ani jedna knížka.

Půjčování knížek se neobejde ani bez té stinné stránky, tedy občasného ztrácení publikací. Je to pro vaši knihovnu velký problém?

Stane se, že knížku lidé ztratí, ale stává se to minimálně. Samozřejmě pomáhá zabezpečovací technika.

Nyní, v dubnu, je to rok, co jste nastoupila do funkce ředitelky Knihovny Matěje Josefa Sychry. Napadlo vás někdy, když jste jako čtenář služeb knihovny využívala, že ji budete jednou řídit?

Do knihovny chodím od svých šesti let a už po gymnáziu jsem si říkala, že jestli se mi nebude dařit studium na vysoké škole, tak bych ráda pracovala v knihovně. Také jsem zde byla chvíli na brigádě. Potom jsem s knihovnou spolupracovala i jako kantor. Není to tak dlouho, co se připravovala knížka o knihovně. Byla jsem také oslovena, jestli bych nenapsala příspěvek. Napsala jsem, jak jsem radostně chodila do knihovny, nejdříve se svojí maminkou, potom sama a jak šel život, tak s dětmi. Když byly malé, tak jsem mohla číst méně, ale nikdy jsem nepřerušila, nikdy jsem na knihovnu nezapomněla. Moje přání z mládí, pracovat v knihovně, se mi vlastně nyní splnilo.

Co vás, když jste se ze čtenáře stala zaměstnancem knihovny, na „druhé straně barikády“ překvapilo?

Co jsem si nedovedla představit – nikdy jsem nebyla v prostorách, kde se knížky katalogizují, a netušila jsem, co to obnáší, než se ke čtenáři dostanou. Měla jsem laické představy. Nevěděla jsem, jak úžasně je knihovnický systém propracovaný. Že nejde jen o to zařadit knížku podle autora nebo titulu, ale že je to skutečně věda o informacích.

Co vás na práci ředitelky knihovny nejvíc baví?

Je to krásná práce, i když náročná. Těší mě práce s lidmi, pro lidi, a poznávání nového. Jsem ráda, že mohu pracovat v oboru, který podporuje celoživotní vzdělávání.

Curriculum vitae

Danuše Štefková Narodila se v roce 1954 ve Velkém Meziříčí. Od šesti let bydlí ve Žďáře nad Sázavou, kde absolvovala základní školu a gymnázium. Následovala pedagogická fakulta v Brně. Většinu svého pracovního života pracovala jako učitelka, pět let jako zástupkyně ředitele Základní školy Palachova ve Žďáře nad sázavou. Od roku 2000 působila v pobočce Pedagogického centra Jihlava. V dubnu 2006 se stala ředitelkou Knihovny Matěje Josefa Sychry. Je vdaná, má dva syny.

19.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nová poslankyně za hnutí ANO na Vysočině Monika Oborná. Je jí 28 let a je z Náměště nad Oslavou.

Je to úžasný výsledek, který jsme na Vysočině nečekali, říká nová poslankyně ANO

I sociální demokraté sledovali výsledky voleb společně.
18

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

S výsledkem jsme rozhodně spokojeni, libuje si lídr Pirátů

Vysočina – Jako lídr kandidátky na Vysočině má Jan Pošvář významný podíl na tom, že do nové Poslanecké sněmovny vstoupí poslanci za Českou pirátskou stranu. Stranický zisk ho nikterak nepřekvapil.

Zelení: Smetla nás vlna populismu a extremismu

Vysočina – Za výprask tradičním stranám označila volby Hana Veronika Konvalinková, která byla jedničkou kandidátky Strany zelených na Vysočině.

Radek Koten (SPD): lidé májí rádi rádoby mučedníka

Vojnův Městec - Vysočinský lídr hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) Radek Koten je s výsledkem voleb spokojený.

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení