Knihovna se stala místem setkávání

Například havlíčkobrodskou knihovnou projde denně 700 lidí. „Počet čtenářů se zásadně nemění, u nás se pohybuje mezi 6 500 až 6 600 čtenářů ročně, ovšem počet výpůjček jednotlivých dokumentů i počet návštěvníků meziročně stoupá," uvedla Jitka Hladíková, zástupkyně ředitelky Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě.

Podle ní se postupem času stala knihovna místem setkávání. „Zásadním způsobem se rozšířila nabídka služeb. Kromě těch tradičních, jako je půjčování knih, časopisů a hudebních nosičů, poskytujeme přístupy do různých databází včetně zahraničních, digitalizujeme a zpřístupňujeme digitalizované dokumenty našim uživatelům, pořádáme vzdělávací aktivity, včetně Univerzity volného času. Věnujeme se handicapovaným, jimž nabízíme knihy v Braillově písmu, zvukové knihy, čtecí zařízení, kurzy znakového jazyka… Pořádáme také kulturní pořady," jmenuje Hladíková.

Mezi pravidelné návštěvníky knihovny patří čtyřiašedesátiletá Růžena Kučerová z Havlíčkova Brodu. „Čtu si před spaním, čtu si ráno po snídani a také odpoledne u kávy. Sleduji knižní novinky a do knihovny chodím ráda," říká čtenářka. Nejraději má prý milostné romány a venkovské příběhy Raise, Klostermanna či Javořické.

Pětatřicetiletý Michal Zábrš z Třebíče chodí do knihovny od studentských let. „Jako milovník knih mám knihovny moc rád a myslím, že i v současné době mají co nabídnout. Možná jim paradoxně mnohem větší konkurence ať už v podobě elektronických knih nebo zcela jiného využití volného času může prospět, jelikož musí hledat nové cesty ke společnosti. Myslím, že třebíčské knihovně se to daří funguje jako kulturní centrum pořádající výstavy, koncerty, přednášky a přitom nezapomínající na svou hlavní činnost. Za to patří vedení knihovny dík. Je jednoznačně jednou z nejlepších a nejvstřícnějších kulturních institucí v Třebíči," řekl.

To samé se dá říct o knihovně ve Víru na Žďársku. „Dnešní děti málo čtou. Jenomže nestačí brečet, ale snažit se s tím něco dělat. Internet je důležitým zdrojem informací, ale děti by neměly zapomenout, že existují i knížky. Zatím se nám to docela daří," říká knihovnice Dana Říhová. Vírská obecní knihovna tak nenabízí jenom výběr z knižních titulů, pomoc a radu při jejich výběru, ale návštěvník si tam třeba může číst při kávě, případně si zahrát scrabble. Zajímavostí je i takzvaná služba obecního písmáka. „Ta je spíše pro starší generaci, která si tolik s počítačem nerozumí. Na požádání třeba vyhledám dopravní spojení, kontakt na firmu, pomůžu sepsat žádost úřadům..," vysvětluje knihovnice.

----------------

Nejhustší síť knihoven v Unii

Česká republika má nejhustší síť veřejných knihoven v celé Evropské unii. Vyplývá to z celoevropského průzkumu, jehož se v 17 zemích zúčastnilo přes 40 tisíc respondentů. V celé unii působí 63 tisíc veřejných knihoven, v Česku jich je 5 408. Na 10 tisíc obyvatel ČR tak připadá 5,1 knihovny, průměr EU je 1,3 knihovny na 10 tisíc obyvatel.

Více než tři knihovny na 10 tisíc obyvatel má v EU už jen Lotyšsko. Veřejné knihovny zajišťují bezplatný přístup k internetu, někteří Evropané získávají první zkušenost s počítači právě v knihovně.

Knihovny v EU využilo za rok 23 procent populace, tedy 97,3 milionu obyvatel. Nejvýznamnějšími službami jsou půjčování knih, bezplatný přístup k internetu, bezplatné používání počítačů a školení počítačové gramotnosti. Doma má připojení k internetu 69 procent Čechů, například Bulharsko má 45 procent, ale Nizozemsko až 94 procent.

Česko ročně vydává na činnost knihoven 15 eur na obyvatele. V Dánsku je to 65 eur, v Portugalsku šest eur; nejvíce zemí, jejichž údaje jsou k dispozici, dává na knihovny ročně 11 až 30 eur na obyvatele.

------------------

Češi jsou velkými čtenáři, ale knihy málo kupují

Aspoň jednu knihu za rok přečte 84 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který připravily Národní knihovna a Ústav pro českou literaturu Akademie věd. Podle jeho výsledků si aspoň jednu knihu ročně koupí 48 procent Čechů v roce 2007 to bylo 71 procent lidí. Veřejnou knihovnu aspoň jednou ročně navštíví 32 procent dotázaných. „Průzkum ukázal, že více čteme, více chodíme do knihoven, ale ve srovnání se západní Evropou méně knihy nakupujeme," řekl Pavel Trávníček z Akademie věd.

Při srovnání věku čtenářů a počtu přečtených knih vedou senioři nad 65 let. Nejméně čtou lidé kolem čtyřicítky.

Každý obyvatel starší 15 let v průměru za rok přečte 13,2 knihy; čtení denně věnuje 33 minut; za rok nakoupí průměrně 2,3 knihy a vydá za ně 691 korun; doma máme v průměru 250 vlastních knih. Ženy čtou výrazně více než muži.

Knihy si lidé vybírají nejvíce podle žánru a kupují si je kvůli zábavě, potěšení a relaxaci; ti, kdo knihy nekupují, uvádějí jako hlavní důvod, že jsou příliš drahé.

Pokud jde o digitální prostředí, nejčastěji čtou lidé na osobním počítači nebo notebooku (na druhém místě je takzvaný chytrý telefon) na některém z přístrojů čte skoro polovina dotázaných. Tři čtvrtiny Čechů si nedokážou představit, že by četli pouze v digitálním prostředí.

------------------

Je privilegium, že umíme a můžeme číst, navíc svobodně

Kdo jiný na Vysočině toho ví o knihách víc než Markéta Hejkalová z Havlíčkova Brodu? Spisovatelka, překladatelka, nakladatelka a ředitelka Podzimního knižního veletrhu je knihami obklopena čtyřiadvacet hodin denně.

Celý váš život je spjatý s knihami. Umíte si představit život bez nich?

To sice umím, ale nepřála bych si ho. Všechno, co prožívám radost, smutek, vztahy, cesty, zážitky vnímám jako příběh, který o tom třeba jednou napíšu.

Která ze zmíněných rolí (spisovatelka, překladatelka, nakladatelka, organizátorka trhu) vás nejvíce naplňuje a která naopak nejvíce vyčerpává?

Nejvíc mě baví psaní, naopak nejnáročnější je pro mě překládání, konkrétně překládání Miky Waltariho. Překládání je vlastně těžká a nijak zvlášť dobře placená služba jinému autorovi. Ale mám velké štěstí, že nemusím dělat žádnou práci, která by mě vyloženě nebavila.

Jste v zápřahu, máte vůbec čas přečíst si jen tak nějakou knihu?

Čtu pořád, teď zrovna novelu svého oblíbeného spisovatele Jiřího Kratochvila Alfa centauri. Ale tu brzy dočtu a noční stolek vyklidím, aby na něm bylo dost místa pro všechny knihy, které si koupím na svém Podzimním knižním veletrhu.

Po čem je v současnosti na knižním trhu hlad?

Řekla bych, že teď se čtenáři vrací k rozsáhlým čtivým příběhům, které ale nejsou plytké a obsahují v sobě i nějakou novou a zajímavou informaci o světě. Je to beletrie, ale svým způsobem čerpá i z literatury faktu. Příklady takových knih jsou pro mě třeba Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové nebo ty lepší ze severských detektivek, jichž teď vychází velké množství. Ovšem kdybych přesně věděla, po čem je na trhu hlad, tak bych to začala vydávat a byla bych superúspěšná a superbohatá nakladatelka.

Chodíte do veřejné knihovny?

V Krajské knihovně Vysočiny si půjčuji knihy často. Nemůžu si kupovat všechny knihy, které si chci přečíst, nemám tolik peněz a hlavně bych je pak neměla kam dát.

Co by podle vás nemělo chybět v žádné domácí knihovně?

Bible, která je základem naší křesťanské kultury? Česká klasika Babička, Máj, Staré pověsti české? Knihy, které jsme četli v dětství a v mládí? Nevím, to asi každý vnímá jinak. Podle mě je důležitější, aby každá rodina nějakou domácí knihovnu měla, třeba ne rozsáhlou, a aby si knih vážila, protože knihy vypovídají o tom, že jsme kulturní a civilizovaná země. Ne vždycky si uvědomujeme, jaké je privilegium, že umíme a můžeme číst, a navíc svobodně to, co chceme. Nedávno jsem na kongresu PEN klubu mluvila se spisovatelem ze Sierra Leone a on se mě s nevěřícným obdivem zeptal, jestli je u nás opravdu stoprocentní gramotnost a jestli všichni lidé čtou. Jen málokdy jsem byla na naši zemi tak hrdá jako v té chvíli, když jsem mu mohla odpovědět, že ano, samozřejmě. Ale knihy nejsou jenom nějaké ušlechtilé poslání čtení knih je přece hlavně a především zábava pro mě, a doufám že i pro hodně dalších lidí.

Na co nás pozvete na letošní Podzimní knižní veletrh, který se koná už za dva týdny?

Pozvu vás na celý 23. Podzimní knižní veletrh. Bude se konat v pátek a v sobotu 18. a 19. října v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě, v pátek od 10 do 19 hodin a v sobotu od 9 do 17 hodin. Na veletrhu bude víc než 160 vystavovatelů, velkých i malých nakladatelů z celého Česka, a v doprovodném programu si vybere opravdu každý, protože celkem se při veletrhu bude konat 77 autogramiád, besed, čtení a dalších pořadů. Celý program je na stránkách veletrhu www.hejkal.cz a průběžně se tam aktualizuje, takže doporučuju čtenářům, aby si ho před veletrhem v klidu pročetli a vybrali si to, co je nejvíc zajímá. Já z něj namátkou vyberu jen tři autory: Michala Viewegha bude mít čtení v předvečer veletrhu 17. října v 19.30 a pak autogramiádu přímo na veletrhu v pátek v 15 hodin. Čínského exilového básníka Yanga Liana jeho strhující autorské čtení bude v pátek ve 13 hodin a diskuse o situaci v Číně, jíž se zúčastní i překladatelé Zuzana Li a Denis Molčanov, v sobotu v 10 hodin. A Ivu Pekárkovou ta představí svůj nový román Levhartice v pátek října v 17 hodin.