Jádro dechové skupiny však tvoří o generaci mladší hráči. Počátky kapely nejsou prastaré, naopak skupina patří mezi ty nejmladší. Loni oslavila pětadvacáté výročí svého založení. „Rozhovory příliš často nedáváme, vlastně jen jednou za čtvrtstoletí," poznamenal kapelník Matoušek.

Kapelu Horanka založili absolventi

Historie kapely se začala psát v roce 1988. Tehdy se setkalo několik absolventů základních uměleckých škol v Třebíči a v Hrotovicích a Horanka byla na světě. S názvem přišel první kapelník a Matouškův předchůdce Rostislav Uhlíř. „Napadlo ho to díky vřelému vztahu a příslušnosti k Horácku," vysvětlil Petr Matoušek.

On sám vyučuje na Základní umělecké škole v Třebíči hru na dechové nástroje, konkrétně na svou osudovou trubku.

„Chtěl jsem hrát na klarinet, jenže, když jsem se hlásil na tehdejší lidovou školu umění, tak tam bylo plno. Musel jsem využít toho, že trumpetistů bylo málo. Ale s odstupem času toho nelituji," podotkl kapelník třebíčské dechovky.

Ta vystupuje až ve svém dvanáctičlenném složení na rozličných akcích. Se svým umem objíždí poutě, masopustní reje i větší festivaly mimo Vysočinu. „Loni jsme byli třeba v Miroslavi," vyzdvihl kapelník Petr Matoušek.

I dechovka, stejně jako jiné hudební žánry, s sebou nese pozitiva i negativa pro ty, kteří se jí věnují. Velkou časovou náročnost a trpělivost při cvičení však prý plně vynahrazuje zážitek z vystoupení a radost posluchačů.

Kromě dechového repertoáru hraje Horanka i koledy. V předvánočním i svátečním čase objela loni několik obcí a měst na Třebíčsku. V užším složení žesťového kvintetu zahrála Horanka na přelomu listopadu a prosince v Kožichovicích, Koutech, Dolních Vilémovicích a Hostákově.

Přání do nového roku? Zdravé zuby

Muzikanti se nyní již mohou připravovat na vystoupení v roce 2015. Jedním z prvních budou masopustní oslavy v Čáslavicích.

Do nového roku si Petr Matoušek přeje jediné. „Všem dechařům hlavně zdravé zuby," řekl. „My je pro svou hru potřebujeme mít zdravé, jakmile je dechař ztratí, tak už je ničím nenahradí. Člověk pak ten svůj koníček musí, i když nerad, opustit," vysvětlil.

Sám věří, že kromě již odehraných pětadvaceti let v Horance jej ještě nejméně patnáct dalších čeká. „Věřím, že to spolu ještě nějaký čas vydržíme. Jako v každé skupině lidí samozřejmě existuje ponorková nemoc, všechno se ale dá překlenout a pokračovat," mínil kapelník třebíčské dechovky.