O Filipův obraz Polibek si brzy po zahájení výstavy přímo v radniční síni řekli téměř současně dva kupci, o pár vteřin rychlejší byl Helge Engstrom ze Švédska.

Na vernisáž přijel s manželkou, rodačku z Vysočiny oslovil před několika lety na Korsice a při první cestě za ní navštívil havlíčkobrodskou galerii. „Bude to již čtvrtý obraz malíře z Havlíčkovy Borové, od kouzelného umělce ze stejně kouzelného městyse, který visí na zdech našeho domu v Göteborgu,“ prozradil Deníku skandinávský sběratel výtvarného umění.

Na vernisáži lidé dlouho postávali i před jinými plátny, snad nejvíce fantazie v nich probouzela podmořská Ponorka. „Prožívám teď tvůrčí období, kdy zobrazuji reálné věci tak, abych každému nechal dostatečně široký úhel vlastního výkladu. Otrocká popisnost socialistického realismu zužovala fantazii a popírala představivost, mám rád, když lidé před mými obrazy postojí déle a když se k nim vracejí, protože namalovaný příběh nemá být nikdy dopovězen, jeho konec si má každý najít sám podle svého poznání života,” říká malíř.

Filip T. A. K. tentokrát tvořil v rozměrnějších formátech. Široká a vysoká plátna mu jako speciální zakázku připravila přibyslavská firma Janáček Art, která se zařadila mezi nejkvalitnější výrobce této základní malířské podložky.

Výtvarník má ke Žďáru nad Sázavou osobní vztah. Původním povoláním vyškolený restaurátor uměleckých památek a scénograf právě v tomto městě zakotvil, když jako mladík opustil polskou Poznaň.

Umělcova příští výstava bude pro změnu v jeho rodném Polsku. Expozici připravuje Gražyna Nowaczyk, jejíž manžel – příjmení to dokládá – je potomkem českých bratrů, kteří byli po Bílé hoře spolu s J. A. Komenským vyhnáni z vlasti.

Usadili se tehdy v nábožensky tolerantním Leszně, přibližně dvacet kilometrů od Krzywině, kde bude český malíř polského původu vystavovat obrazy namalované v Havlíčkově Borové.

Ivo Havlík