Obec Křídla požádala o přidělení grantu v projektu a jeho realizaci svěřila právě občanskému sdružení Lysina lenina. „Je zaměřen na komunitní rozvoj, což v praxi znamená, že je kladen důraz na větší zapojení občanů do života v rámci své obce. Aby pouze neseděli doma a měli možnost většího vyžití,“ doplňuje Daniel Šimek.

Takže letos jste si odbyli premiéru?
Tak napůl. Projektu se účastníme již třetí rok, takže pro nás není novinkou. Na druhou stranu pořádání tanečních kurzů pro dospělé jsme letos uspořádali poprvé. Jeho cílem bylo nabídnout těm, co neměli možnost navštěvovat klasické taneční, aby si tento „handicap“ napravili v dospělosti.

Jaký byl ohlas na celou akci?
Naše taneční novinka se setkala s velice pozitivním ohlasem. Ačkoliv byla akce určena pro dospělé, navštěvovali ji i mladší páry. Věkový rozptyl byl od čtrnácti do pětapadesáti let, což v žádném případě nebylo na škodu, spíše naopak. Tanečních se pravidelně účastnilo dvacet párů, z nichž převážná většina byly místní páry, ale měli jsme tu také čtyři taneční páry z blízkého okolí.

Jak tedy celý kurz probíhal?
Taneční začaly v listopadu loňského roku s tím, že bylo naplánováno dvanáct lekcí, které měly být ukončeny se závěrem kalendářního roku. Jedna lekce byla časově vymezena devadesáti minutami. Protože se však, jak jsem již zmínil, celá akce setkala s nadšením všech zúčastněných, rozhodli jsme se přidat ještě několik dalších lekcí s tím, že poslední se uskutečnila v pondělí 22. února. Kurz vždy vedl lektor, v našich kurzech jimi byli Petr Štěpán a Radka Svobodová, přičemž hudba se pouštěla z CD přes zvukový aparát, protože živou kapelu bychom si asi stěží mohli dovolit, ale tak je tomu i v klasických tanečních kurzech.

Platili návštěvníci tanečních nějaké kurzovné?
Vzhledem k tomu, že jsme čerpali finanční prostředky ze zmíněného grantu, byla částka, kterou návštěvníci hradili velice přijatelná. Protože je celá akce určena především pro místní, platili křídelští 300 korun, přespolní pak 400 korun.

Klasická taneční se vyznačují jasně daným způsobem oblékání. Jak tomu bylo ve vašich tanečních?
To bylo velice zajímavé. Protože nám šlo především o obsah, tedy nabídnout návštěvníkům možnost výuky tanců, nebyla stanovena nějaká pravidla oblékání, záleželo na každém, jakým způsobem celou akci v tomto směru pojme. Někteří ji pojali opravdu společensky a přišli oblečeni ve večerních róbách, na druhou stranu tu byli i tací, kteří kurzy navštěvovali v teniskách a džínách. Ale nikdo se nad tím nepozastavoval ani nepohoršoval, o oblékání tu v žádném případě nešlo. O tom svědčila i velice uvolněná a přátelská atmosféra, která při lekcích panovala, občas to byla opravdu legrace, takže všichni odcházeli spokojeni. Pěkné bylo také to, že některé páry si doma připravili menší pohoštění a po skončení lekce ještě nějakou dobu poseděli, což jen podtrhlo splnění účelu, za kterým byl tento projekt krajem Vysočina vypsán.

Vzhledem k tomu, s jakou odezvou se taneční setkali, by určitě byla škoda, pokud by se v nich nepokračovalo, nemyslíte?
To v každém případě. Obec již zažádala o grant na letošní rok, takže plánujeme další pokračování tanečního kurzu. Jednalo by se však o lekce pro mírně pokročilé, a navíc bychom chtěli uspořádat „tančírnu“, tedy jakýsi volný večírek se živou hudbou, kde by si mohli návštěvníci kurzu vyzkoušet v praxi to, co se naučili.

TOMÁŠ POHANKA