Tento nástroj má jednu velikou výhodu, neboť dokonale dokáže nahradit celou kapelu. „Zajímavé je, že na harmoniku se dá zahrát úplně všechno. Znám spoustu harmonikářů, kteří hrají lidovky, vážnou hudbu i pop music. Ale samozřejmě, že harmonika slouží především pro lidovou muziku. Kdysi harmonika vládla v každé hospodě a v každé dědince,“ říká harmonikář tělem i duší Robert Trčka.

Jak dlouho už je harmonika vaší průvodkyní?
Harmonikou se zaobírám v podstatě od pěti let, můj táta na ni také hrával a já jsem se snažil mu pravou rukou zasahovat do klaviatury. Tak jsem se začal učit. Svou vlastní první harmoniku jsem dostal k vánocům, když mi bylo devět. No a ta mě provází celým životem.

Kde všude s vámi byla?
Musím říct, že dost cestovala. Ještě jako kluk jsem hrával o přestávkách v jednom divadle v Praze. Pak jsem po čas svého studia na vysoké škole hrával po různých večírcích a příležitostech. A pak při mém zaměstnání v Čedoku mě stále provázela na cestách. Rád vzpomínám například na cestování po tehdejší Jugoslávii.

Je náročné naučit se hrát na harmoniku?
Většina harmonikářů, se kterými se setkávám, jsou samoukové. A mnozí ani neznají noty. Kdo chce hrát na harmoniku, musí mít určitý talent. A musí si taky umět zazpívat.

Znám jednoho harmonikáře, který zná všechno jen z odposlechu a skutečně výtečně hraje i zpívá. Největším problémem při učení je asi zesouladit pravou i levou ruku. Pravou rukou se hraje na klávesy a levou rukou na basovou klaviaturu, kde jsou knoflíky. A ještě obtížnější je zpěv. Komu se podaří skloubit toto všechno dohromady, má vyhráno.

Co pro vás harmonika znamená?
Tahle harmonika pro mě znamená moc. Vloni měla padesát let a kromě měchu a dvojího ladění je stále ve výborném stavu. Ale pro každého hudební nástroj, se kterým tráví celý život, je velmi cenný. Časem si k němu najde určitý vztah. Já mám doma celkem tři harmoniky, ale na tuto hraji nejraději.

Jste spolupořadatelem Setkání harmonikářů, kde to bude letos?
V regionu Vysočina jsem začal spolupořádat v roce 2007 a už jsem jich zrealizoval asi deset. Ale v České republice to funguje už tři desítky let. Vzniklo v Hořovicích, kde se harmoniky vyrábějí.

Pokud jde o Rokytenskou harmoniku, tak díky zájmu Sboru dobrovolných hasičů Rokytno tady bude tato akce letos poprvé. A doufám, že ne naposledy. Ale musím říct, že se nesnažím vytvářet tradice, ale hlavně dostat harmoniku do míst, kde ještě nebyla. Což je i případ Rokytna.

Jak takové setkání vůbec vypadá?
Je to taková zvláštní akce. Sjedou se harmonikáři z celé republiky, v desetiminutových vystoupeních si zahrají, a protože je nás vždycky minimálně dvacet, tak to trvá pět i více hodin. Na závěr nikdy nesmí chybět vystoupení všech harmonikářů, na kterém si všichni zahrajeme Ta naše písnička česká a Škoda lásky. Bez těchto dvou písniček žádné vystoupení není.

Počet harmonikářů je nevyzpytatelný. Někdy dojede dvacet, jindy téměř padesát. Nejde o žádný festival, je to opravdu setkání a zahrát si může přijet kdokoliv. I třeba ti, kteří se stydí vystoupit. Nakonec si to většinou rozmyslí a zahrají si.

-----------------

Rokytenská harmonika

Rokytenská harmonika se bude konat v neděli 5. července od 14 hodin ve výcvikovém středisku SDH Rokytno – na Obůrce.

Celou akcí bude provázet moderátor Pavel Kopecký ze Sezemic u Pardubic a kromě amatérských harmonikářů se tu představí i profesionální akordeonové duo Ježek Bohuslav senior a Ježek Bohuslav junior, což jsou děda s vnukem.

Návštěvníky čeká jídlo, pití, dobrá zábava, tanec a samozřejmě harmonika.

Helena Zelená Křížová