„Vedle Čechů tu máme pět účastníků z Ukrajiny, tři Slováky, jednu Moldavanku a Polku. Měl přijet i jeden student z Velké Británie, který je na škole v Německu, ale nakonec bohužel nedorazil," uvedl pořadatel Milan Pilař s tím, že účastníci kurzu nejsou zpravidla studenti žurnalistiky, ale spíše například historie, ekonomie, bohemistiky či jiných oborů.

Účastníci si v průběhu týdenního kurzu vyzkouší skutečnou práci redaktora, a to v několika odvětvích novinařiny. „Každý zájemce už v přihlášce zaškrtne jeden typ práce, kterému by se chtěl v kurzu věnovat. V nabídce máme v podstatě všechno, od televizního přes rozhlasové, internetové a tištěné zpravodajství až po PR-marketing," vyjmenoval Pilař obory, které kurz nabízí. Zároveň dodal, že mezi nejoblíbenější patří televizní, tištěné a často také internetové zpravodajství.

Práci účastníků koordinují vedoucí skupin, kteří mají většinou dlouhodobé zkušenosti z prací v médiích, a to jak v regionálních, tak i celostátních. Občas dorazí jako host i někdo z významných zahraničních novinářů. Škola nepřipravuje účastníky primárně na novinářskou práci.  Přesto však mohou tuto zkušenost v budoucnu využít například při hledání zaměstnání.

Vyjednají stáže

V tom jim pomáhají i stáže v různých tištěných, rozhlasových i televizních celostátních médiích pod vedením profesionálních reportérů, které organizátoři zájemcům pomáhají vyjednat.  Školné na tuto akci vyjde každého účastníka na dva tisíce korun, což podle Pilaře pokryje přibližně třetinu nákladů na jednoho studenta.  „Na pražské Fakultě sociálních věd stojí obdobný kurz, který je navíc o dva dny kratší, bezmála šest tisíc. My jsme zavedli toto školné především proto, abychom měli jistotu, že přihlášení skutečně dorazí," vysvětloval nutnost poplatku Pilař.

Své tvrzení podložil tím, že v letošním roce se původně přihlásilo bezmála osmdesát zájemců, z nichž nakonec dorazila sotva polovina.

Jan Štrobl