Davida Beránka, který byl v Chorvatsku, zastoupila Mirka Musilová z Pražců.

Podle Stanislava Řehoře, který působí v Druhém dechu a patří mezi hlavní organizátory White Storku, to bylo naprosto přirozené řešení. „Tady u nás v Lukách působí nějakých šest kapel, které hrají bluegrass nebo country. Se záskokem, když nějaký muzikant vypadne, není problém," vysvětlil běžný postup. „Navíc mezi námi nepanuje žádná nevraživost, jsme vlastně taková jedna velká muzikantská rodina," dodal.

Zatímco White Stork se v sobotu konal podvanácté, bluegrass patří do tohoto městyse poctivá čtyři desetiletí. Však právě kvůli němu přitahují Luka i muzikanty z větších vzdáleností.

Proč se právě tady tomuto vyhraněnému žánru daří, definují samotní muzikanti s rozpaky a otazníky. „Možná se tady setkaly nějaké siločáry, racionální vysvětlení ale nemám. Je to něco mezi Jupiterem a Zemí," přemítal Pavel Krištůfek, který v sobotu přijel do Luk jako člen pražské kapely Country Coctail. „Začal to támhle Vašek," kývl hlavou směrem k nápadnému chlapíkovi Jarda Chmel, Krištůfkův spoluhráč.

Václav Kříž, o němž je zmínka, si zásluhy otce-zakladatele připisovat nechce, ale jakmile se s ním dáte do řeči, je vám jasné, že bez něj by v Lukách bluegrass současnou podobu neměl. „Začalo to někdy v roce 1973, kdy vznikla skupina Pražce. Tahle muzika tady pak lidi bavila, přidávali se, vznikaly další kapely," připomenul Václav Kříž. A hned se v hloučku dal do vysvětlování, kdo že je to vlastně původním autorem skladby, která před chvílí zazněla.

Stanislav Řehoř vzápětí zdůrazní, že bez Václava Kříže by bohatá bluegrassová tradice v Lukách opravdu nejspíš nikdy nevznikla. „Vašek ví o téhle muzice neskutečně moc. Kromě toho má bohatou audiotéku, když dojde na debaty o nějakých nahrávkách, tak on to určitě vysvětlí," doplnil Stanislav Řehoř.