Martin Sobotka, tehdy čtyřiadvacetiletý, oblékal dres mateřského Žďáru nad Sázavou. Co se mu při vzpomínce na Turnaj století vybaví jako první? „Neskutečná euforie. Všichni žili jen hokejem, jakoby jiné téma po těch pár dní snad ani neexistovalo,“ usmívá se Sobotka.

A jak sledoval celý turnaj on osobně? „Díval jsem se na každý zápas naší reprezentace. Základní skupinu a čtvrtfinále doma, až ne semifinále a finále jsme se domluvili s partou kamarádů a spoluhráčů,“ vzpomíná.

A na společné sledování si ve městě pod Zelenou horou snad ani nemohli vybrat ikoničtější místo. „Scházeli jsme se v hospůdce El Gordo a mělo to všechno, co k tomu patří, bylo to neuvěřitelně emotivní,“ vybavuje si.

Hokejové utkání mezi BK Havlíčkův Brod (v červeném) a SKLH Žďár nad Sázavou, v němž Bruslaři zvítězili 5:3.
OBRAZEM: Bruslaři zničili Plameny v první třetině. Meziříčí vykřesalo naději

Oslava po zisku zlatých medailí pak stála za to. „Finále se hrálo v neděli ráno, ale my se sešli už dávno předtím. Je asi jasné, že oslava vypadala podobně jako všude jinde po celé republice,“ zdůrazňuje v současnosti hokejový kouč, který už vedl také prvoligové celky Třebíče a Šumperku.

Do dalších dnů se ale ve Žďáře oslavy neprotáhly. „Pokud si dobře pamatuji, tak jsem v neděli někdy po obědě odpadl. (smích) V pondělí jsme ale měli normálně trénink, kde jsme všichni byli. Vybavuji si, že jsme vlastně ani neviděli přílet našich hokejistů, protože jsme zrovna byli na ledě,“ říká.

Sobotka neskrývá, že před začátkem naganského turnaje rozhodně nepatřil k optimistům. „Bral jsem to tak, že pokud bychom přešli přes čtvrtfinále, byl by to úspěch. Jen ve skrytu duše jsem doufal v medaili, ale o zlatu jsem vůbec neuvažoval, byli jiní favorité,“ komentuje.

Ve Staré Říši (v červeném) i Velké Bíteši nebyli s podzimním umístěním v divizní tabulce spokojení. Proto v obou klubech kádr posilují.
Fotbalisté Staré Říše už posily zapojili, to ve Velké Bíteši na ně ještě čekají

Také žďárský trenér oceňuje klíčovou roli trenéra Ivana Hlinky. „Ukázalo se, že tu nominaci, kde nebylo tolik hráčů z NHL, udělal parádně. Určitě bylo výhodou, že tenkrát ještě nebyly sociální sítě, to by asi měl složitější vysvětlovat. Ale tým vybral opravdu parádně,“ oceňuje.

Nabízí se otázka, zda může český hokej olympijské zlato z Nagana 1998 ještě někdy něčím překonat. „Sport je obecně vždy o překonávání, určitě se to dá trumfnout. Myslím si, že třeba v severní Americe má v hokeji možná největší uznání Kanadský pohár. Vyhrát ho v té konkurenci, která je, to by možná i Nagano překonalo,“ přemítá Sobotka.