Od příchodu do Žďáru uběhl týden, stihl jste se již seznámit se svými novými svěřenci?
Ano, v pondělí jsem se s nimi viděl poprvé na tréninku. Měl jsem schůzku s panem Šimonem a domlouvali jsme se na různých věcech.
A jak jste si s novou partou zatím rozuměl?
No zatím nebyl moc čas s nimi dlouho mluvit, více se poznáme spíše až v srpnu, když půjdeme na led. Rozhodně si myslím, že spolu budeme vycházet dobře. Já uplatňuji a říkám, že jsou to amatéři, a pokud se jim na trénink nechce, tak ať nechodí, protože profesionál přijít musí, amatér přijde dobrovolně a o to cennější to poté je, když to oddře na sto procent. Věřím, že to tak bude fungovat i ve Žďáře.
Asistent trenéra Jaroslav Benák je spíše klidnější, povahově byste se spolu mohli doplňovat…
Já jsem spolupracoval s Radkem Hamanem a on je taky takový klidnější, takže je pravda, že bychom se k sobě mohli hodit. Hokej je emotivní sport, já jsem emotivní člověk, ale že bych to zase nějak přeháněl, to si nemyslím. Hráči tu jsou zkušení, takže si myslím, že to bude fungovat. Už mám nějakou vizi, vím, že tady bude kvalitnější kádr, než byl v Břeclavi, a strašně moc se na tu práci těším.
Po jedenácti letech změníte střídačku, jak se s tímto vyrovnáváte?
Těch jedenáct let je opravdu dlouhá doba, ale já jsem už v lednu avizoval, že v Břeclavi skončím a nemělo to nic společného s městem nebo s tím, že by hokej měl v Břeclavi končit. Bylo to pracovní, osobní rozhodnutí, chtěl jsem a potřeboval změnu. Táhlo mě to posunout se někam dál a měl jsem pocit, že to už v Břeclavi nedokážu.
Jak moc těžké je sledovat, jakým způsobem hokej v Břeclavi skončil?
Určitě hodně, něco jsem tam za ta léta prožil, ale bohužel je to tam špatně nastavené. Nehrají tam odchovanci, není tam mládež a ten tým se jen slepoval. A když tam nehrají domácí kluci, není o ten hokej takový zájem, jak ze strany veřejnosti, tak města. Naopak ve Žďáře to funguje jinak, s tou mládeží se tu pracuje dobře, je tu o hokej zájem. Je spousta žďárských odchovanců, kteří hrají ve světě, Břeclav snad nevychovala žádného hokejistu.
Teď vás čeká nová etapa, co si od ní slibujete?
Strašně moc se na to těším, mám obrovskou chuť do hokeje. Znovu říkám, ve Žďáře bude kvalitnější kádr, než byl v Břeclavi, tam jsme sbírali hráče na úrovni něco mezi krajským přeborem a druhou ligou, takže ta práce teď bude o to zajímavější.
Čeká vás nová skupina a noví soupeři, jak moc ji znáte?
Poslední roky jsme sice hráli Východ, ale tuto skupinu také znám, před třemi roky jsme ji také hráli, nicméně za tu dobu se hodně věcí změnilo. Říká se, že Východ je kvalitnější, ale uvidíme. Ta skupina Střed vypadá hodně silně. Doufám, že třeba Michal Kaňka zůstane. Mrzí mě odchod Petra Štěpánka, byl to nejlepší střelec.
Přijdete sice o derby Břeclavi s Hodonínem, zato se však můžete těšit hned na pěknou řádku derby Vysočiny. Jak prožíváte rivalské souboje?
Tyhle derby jsou super, bohužel Hodonínu jsme se kádrem ani finančně rovnat nemohli. Tyhle zápasy natahují diváky a hráči se na to vyhecují, takže i ten papírově slabší může porazit silnějšího. Nezbývá než doufat, že zase přijde hodně diváků a bude opět zážitek.
Jak hodnotíte nový herní model druhé hokejové ligy pro nadcházející sezonu?
Já jsem to upřímně moc neřešil, jelikož s tím stejně nic neuděláme a na svazu si udělají, co chtějí. To stejné bylo loni, naštěstí je pravda, že letos to má opravdu hlavu a patu.