Jak těžké bylo se rozhodnout a kývnout na nabídku dělat hlavního trenéra Horácké Slavie?
S tou myšlenkou jsme koketovali od pátku (29. května – pozn. red.) a já si vzal čas na rozmyšlenou. S partnerkou a lidmi okolo jsme to přes víkend projednali. Já je seznámil s tím, co to bude obnášet, a metodou partnerky - když nevíš, dej si k sobě plusy a mínusy – jsem se rozhodl, že tu nabídku přijmu.

V jakém poměru vyhrály klady?
O kolik přesně, to už nevím, ale asi o půlku převládaly plusy.

Vaše jmenování do funkce bylo narychlo. Smlouva je tedy již podepsaná?
Podepsaná ještě není, bude se to ještě řešit a ladit. Ale my si s panem Svobodou na to podali ruku, to by mělo být víc než podpis. Bylo to takhle za pana Čapka a my v tom hodláme pokračovat i nadále.

V pozici hlavního kouče jste již týden. Co jste všechno stihl?
Stále se seznamuji a zatím to bylo hlavně o trénování. Jedeme v tom plánu, co připravili Radek Novák s Jardou Barvířem.

Prý vás tento týden čeká i „studium“ potřebné ale nepříliš záživné administrativy.
Na to se moc netěším. To není úplně můj šálek kávy. Ale všichni nás ubezpečili, i na svazu, že nám pomohou, kdyby byly problémy. Strach z toho trochu mám, nejsem IT technik, ale postupně se do toho musím zapracovat a než půjdeme na led, tak to musím dát.

V posledních letech jste působil u mládeže. Jak odlišné je vést mladé hokejisty oproti mužům?
Odlišné to je určitě. Teď jsem na místě, které je hodně sledované, co se týče výsledků a věcí okolo. S mládeží vám do práce zasahují rodiče, studium kluků. Řekl bych, že pro ně je to složitější, než pro profíky. Oni ten hokej mají na prvním nebo druhém místě, když vezmu rodinu, a vy jim už nemusíte toho moc vysvětlovat. Oni hned po dvou třech slovech ví, co po nich chcete.

V čem je nyní hokej odlišný od toho, když jste ho hrával vy?
Já myslím, že je to jasně vidět. Hokej už není jako před deseti, dvaceti nebo třiceti lety. Když se na hráče v této době podíváte, tak jsou to většinou atleti na bruslích. Za nás to bylo více techničtější, možná i líbivější. Bylo tam víc spolupráce mezi hráči, víc času. Beci museli mít hlavně sílu a umět to řezat. I když s hokejkou také museli trochu umět, ale teď s tím pukem musí tvořit víc.

Zkušenosti z vedení mužů už máte. Budou se určitě hodit.
Není mi už čtyřicet, nebojím se toho. A když jsem začínal, tak jsem spolupracoval s trenéry jako Milan Chalupa, Láďa Kolda, Rosťa Čada, v Jihlavě to byl pan Augusta a nejvíc mi asi dal pan Horešovský. To je člověk neskutečně chytrý, se skvělým náhledem na hokej. Třebíčskému hokeji a lidem okolo ukázal, jak by to mělo vypadat a mělo se to dělat. V pravý čas uměl pohladit, ale také uměl i přitlačit.

V tomto stylu budete chtít vést třebíčské áčko?
Takové zkušenosti jako on nemám. Spíš bych si chtěl vzít něco od každého trenéra, se kterým jsem spolupracoval.

Hráči vás znají. Jak vás tým přijal?
Já myslím, že se tak nějak oťukáváme a zkoušíme, kdo koho kam pustí. Jsou to na výjimky mladí kluci. A co jsem poznal za týden, tak chtějí pracovat a zlepšovat se. Pracují velmi dobře. Je to sice zatím jen na suchu, ale doufám, že to tak bude i na ledě.

S aklimatizací vám určitě hodně pomáhá asistent Jaroslav Barvíř.
Jarda je pracovitý trenér. Skoro denně je v kontaktu s Kamilem Pokorným. Probíhají konzultace. On mě vede a dává do reality, i když v obraze jsem trochu byl. Probíráme spolu charaktery hráčů, abych věděl, co můžeme čekat.

Horácká Slavia těžila na začátku roku nejen z kvalit, ale hlavně ze skvělého týmového ducha. Možná, že se po tom neštěstí s Radkem Novákem více stmelí a bude ještě silnější.
Určitě to byla událost, která to mužstvo zasáhla, a v současnosti není lehké se s tím vyrovnat. Ale já doufám, že nám to do budoucna pomůže. Radek tady s námi pořád je a vždycky bude.

Už jste se stačil zorientovat v tom, jak jsou hráči na tom po fyzické stránce?
Samozřejmě to podle práce vidíte. Jsou hráči, kteří nemají rádi letní přípravu, ale i tak dřou naplno. A když ne, tak je upozorníme. Je to ovšem jen minimálně.

Máte v plánu kádr ještě doplnit?
My tady máme nějaké gró týmu a přivést nějaké hráče chceme. S některými jsme v kontaktu. Ale nečekejte žádnou pecku a nějaká jména, která hrála na mistrovstvích světa nebo Olympiádách. Rádi bychom takové kluky přivedli, ale současná finanční situace nám to nedovoluje. My potřebujeme hráče, kteří se budou chtít zlepšovat, pracovat.

Motivací pro ně musí být i to, že se stále mohou posouvat výš.
Když se v Horácké Slavii ohrají a ukáží své schopnosti, které jim dovolí jít o level výš, tak to bude jedině dobře. Podívejte se třeba na Radima Zohornu. Trenéři se s ním trápili, pendloval mezi Kometou a Třebíčí, ale prostě dozrál. Vzal si jejich rady k srdci, a je z něj špičkový hokejista. I tohle musí být pro ty naše kluky motivace, že za poctivou práci mohou být odměněni.

Budete přípravu měnit, nebo pojedete podle osnov, které měl namyšlené trenér Novák?
Jsou tři týdny do konce suché přípravy a my navazujeme na Radkovu práci. Pokračujeme v ní a vše s Jardou konzultujeme. Do pětadvacátého června to takhle povalí. Pak bychom se měli sejít v pondělí dvacátého července, chvíli bude suchá a postupně půjdeme na led.

Máte na programu zatím osm přípravných mačů. Prostoru na to se herně sžít bude asi dostatek.
V těch zápasech budeme chtít vyzkoušet co nejvíce hráčů. Kromě turnaje tam máme i dva soupeře z druhé ligy, což je také potřeba. Bereme to i tak, že tam může někdo šikovný vyskočit. Je to šance pro mladé, kteří se mohou ukázat a říci si třeba o střídavý start.

Bavili jste se s asistentem Barvířem o herním stylu?
Sice jsme se bavili, ale zatím jsme to moc neřešili. Té práce je hodně. Trénujeme dvakrát denně, já mám stále ještě juniory a dorostence, takže když je čas, tak se o tom pobavíme, ale do podrobna jsme to ještě nerozebírali.

Třebíči se letos dařilo. Jak těžké bude na výkony i výsledky navázat v nové sezoně?
Těžké to bude určitě. Laťka je od Vánoc, kdy se začalo dařit, hodně vysoko. A když ji nepřeskočíme, tak se jí budeme chtít alespoň přiblížit.

Pokud by se vám to povedlo, spokojení byste byli nejen vy, ale i fanoušci.
Diváci jsou nároční, ale hraje se to pro ně. A když odvádí oni dobrou práci, tak chtějí, aby odváděli dobrou práci i hráči na ledě. Musí to mít nějakou úroveň. Prohrát se může, ale musí tam být vidět, že je soupeř lepší a my jsme tam odevzdali maximum.

Již se schválil i model, jak se bude hrát další ročník. S tím souhlasíte?
My jsme pro tuhle variantu hlasovali. Z těch tří návrhů, které byly, se nám zdála nejlepší.

Jakou máte vizi vy osobně. Budete se chtít u A-týmu zabydlet na co nejdelší dobu?
Chtěl bych. Určitě déle než posledně. (smích) Mě to baví, jinak bych to asi nemohl osmnáct let dělat. Samozřejmě jsou věci, které vás srazí na zem, ale i vytáhnou nahoru. Když máte to štěstí tu být, což bohužel někteří už nemají, musíte pracovat a bavit se tím. Když by to náhodou nevyšlo a nebyl by hokej, nebráním se jiné práci, ani fyzické se nebojím.