Ve své bohaté kariéře nastoupil v národním týmu k 57 utkáním, v nichž zaznamenal 15 branek. Jeho největším úspěchem byla stříbrná medaile z olympiády 1968 v Grenoblu, k ní přidal i dva bronzy ze světových šampionátů. „Vzpomínám na něj rád. Kluk ze Stražiska, který přišel do Jihlavy a splnil si tady svůj klukovský sen hrát za nároďák. Kariéra se mu povedla skvěle, našel tady svoji lásku Boženku, za kterou nám nyní bohužel odešel,“ uvedl jiný legendární útočník slavného období Dukly, Jiří Holík.

Ten rovněž zavzpomínal na společné chvíle v šatně. „On byl od přírody talent na více sportu. Mohl klidně hrát i fotbalovou ligu. Byl rychlý, všestranný, rád si hrál s pukem. Jediné, co mu chybělo, bylo dávání branek. A stejný problém jsme měli brácha i já. On jeden čas hrál s námi, říkali nám H útok. My jsme soupeřům málokdy půjčili puk, ale zase jsme dávali málo gólů, tak nás pak trenér roztrhl. Ale Honza byl skvělý kluk do party,“ dodal Holík.

Jan Hrbatý byl kapitánem Dukly, které pomohl k zisku sedmi mistrovských titulů. Na lavičce mu kromě jiných šéfoval také Stanislav Neveselý. „S Honzou jsem se stýkal do poslední chvíle. Chodili jsme spolu hrát každý týden karty, on si tam dal dvě piva, ještě před třema nedělema jsme takhle spolu seděli,“ odmlčel se trenér. „Honza byl skvělý hráč, nejlepší bruslař, jakého jsem znal, byl na třech mistrovstvích světa a na olympiádě, to hovoří za vše.“