Jak byste okomentoval semifinálovou výhru českých juniorů?
Je to jednoznačně paráda. To, co kluci předvádějí od začátku turnaje je naprosto skvělé. Jistý zisk medaile je samozřejmě úspěch, ale já věřím, že ti kluci mají velkou šanci to dotáhnout až do vítězného konce. Je to jenom logické potvrzení a vyústění nastavení toho týmu, od prvního člena štábu až po posledního hráče.

Říkáte, že má tým na zlato. Může ale reálně porazit na mistrovství domácí Kanadu i podruhé za sebou?
Možné je všechno. Myslím si, že člověk nemusí být ani moc velký hokejový odborník aby poznal, že tenhle tým na to má. Zápas proti Švédsku byl psychicky ohromně náročný, ale to kluci předvedli v závěru utkání, to byla fantazie. Ukázali, že mají fyzické i mentální předpoklady k tomu, aby vyhráli i poslední špíl turnaje.

Česká dvacítka slaví historický postup do finále mistrovství světa
Hokejová fantazie. Česká dvacítka porazila Švédsko a na MS si zahraje o zlato

V týmu je i odchovanec Dukly Matouš Menšík, letos hrající extraligu v Olomouci. Co říkáte na jeho výkony na mistrovství? V semifinále sice nastoupil až do třetí třetiny, ale hru jistě oživil. Souhlasíte?
Nechtěl bych se bavit jenom o Matoušovi. Tam hrají všichni kluci dobře, a vidět jsou i borci ze třetí a čtvrté lajny. Mají tam svojí důležitou roli, kterou plní. Vezměte si třeba tu legii zkázy ze čtvrté lajny Marcel, Hauser, Měchura, to je paráda. Podobně i Menšova lajna. Také je znát při každém svém střídání. Řekl bych, že výkon týmu v semifinále byl v prvních dvou třetinách až moc opatrný. Byli jsme o gól pozadu. Ve třetí třetině to trenéři oživili a tým začal šlapat. Byla potřeba někde najít energii na obrat, proto tam asi také Menša šel.

Český tým v roce 1996
Brankáři: Tomáš Vokoun, Ladislav Kudrna
Obránci: Jan Němeček, Miloslav Gureň, Robert Jindřich, Pavel Kubina, Marek Posmyk, Jiří Polák, Aleš Píša
Útočníci: Václav Varaďa, Ondřej Kratěna, Michal Broš, Jan Žurek, Martin Koudelka, Josef Straka, Marek Melenovský, Jan Tomajko, Zdeněk Skořepa, Pavel Rosa, Jan Hlaváč, Marek Vorel, Milan Hejduk

Vy jste také absolvoval juniorské mistrovství. V roce 1996 jste v semifinále padli se Švédskem a v boji o třetí místo s Ruskem. Jak na tyto zápasy vzpomínáte?
To už je takové hodně zafoukané prachem. Se Švédama jsme ještě deset minut před koncem hráli 2:2. Potom nám tam napadaly takové nešťastné góly a prohráli jsme 2:8. Přitom v základní skupině jsme s nimi také remizovali (0:0). Rusy jsme v základní skupině porazili 5:3. V utkání o bronz jsme byli lepší. Doteď si vzpomínám, že oni vystřelili snad jen patnáctkrát na branku, my měli asi o třicet střel víc, ale prohráli jsme 1:4. Takže po dobré základní skupině nás tam pak v posledních zápasech soupeři vyškolili.

Tehdejší tým byl plný budoucích hvězd českého hokeje. Komu z toho letošního prorokujete podobnou skvělou kariéru?
Ti kluci byli v každém utkání dominantní. To hráče obecně předurčuje k tomu, aby dosáhli vysoko. V podstatě do každého zápasu šel tento tým jako favorit, což je historická záležitost. Pořád je ale před nimi ještě jeden zápas. Jak jsem řekl, věřím, že ho zvládnou. Pokud i po tom pátečním večeru budou dále správně pracovat, neusnou na vavřínech a nezpychnou, mají na tu nejlepší kariéru všichni.