V březnu dvaačtyřicetiletý útočník se podílel na zisku důležitých tří bodů v honbě za play-off dvěma góly a stejným počtem asistencí. V klubové produktivitě nahání s 35 body vedoucího Petra Štěpánka. Kaňkův o šestnáct let mladší parťák z elitní formace přitom posbíral o pouhé dva body více.

Michale, stejně jako s Táborem vám skvěle vyšel vstup do zápasu. Byli jste nějak speciálně namotivovaní?

Po posledních nepovedených zápasech, které jsme ztratili v závěrech, došlo v kabině k pohovoru manažera s hráči ohledně blížícího se konce sezony. Já osobně jsem u toho nebyl, protože jezdím spíš jen na zápasy. Klukům to ale evidentně pomohlo, zabrali jsme a vyhráli. Při pohledu na tabulku každý moc dobře ví, o co se hraje. Věřím, že když budeme předvádět výkony jako dneska, tak play-off uhrajeme.

Ve 14. minutě jste vedli 3:0, byl jste u všech branek. Jak jste zápas v tu dobu vnímal?

Povedl se nám vstup do zápasu. Hned při prvním střídání udělali beci chybu a nám se povedlo puk do brány došťourat. Hned při dalším střídání naší lajny jsme dali na 2:0 a to se pak hraje mnohem lépe. Začátky nám ale letos většinou vycházejí, problémy přicházejí v závěru s udržením náskoku.

Kolín v závěru třetiny snížil. Neproběhly vám právě o přestávce hlavou nedávné zpackané zápasy s Táborem a Vrchlabím?

To víte, že jo. Tentokrát jsme ale k tomu přistoupili ještě zodpovědněji.

Po druhé periodě už to ale bylo 3:2. Jaká byla taktika do poslední části?

Hlavně se z toho nepodělat. (smích) Taktika byla jasně daná, hrát ze zajištěné obrany a z brejku udeřit. Ten se sice nepovedl, ale pomohli jsme si přesilovou hrou. Nějaké šance byly na obou stranách, ale myslím si, že jsme jich měli víc a vyhráli zaslouženě.

Výhru 5:2 symbolicky uzavřel gólem do prázdné brány nejlepší hráč večera Michal Kaňka. Užil jste si čtyřbodový večer?

Nad body jsem nepřemýšlel. Důležitý byl vstup do zápasu, když během dvou střídání posbíráte gól a nahrávku, hraje se vám zkrátka lépe.

Vaší lajně s Petrem Štěpánkem a Lubošem Kunstmüllerem se teď hodně daří. Dohromady máte rovných 100 let. Užíváte si hokej jako za mlada?

Uvědomuji si, že už se blíží konec mojí kariéry, takže si to skutečně užívám, ve Žďáře jde o moje poslední zápasy. Když ale máte vedle sebe hráče jako je Štěpa (Štěpánek), kterému se extrémně daří, tak se daří i ostatním a body naskakují.

V březnu oslavíte dvaačtyřicáté narozeniny, přesto jste stále nepostradatelným mužem sestavy. Už jste vážně rozhodnutý, že po sezoně pověsíte brusle na hřebík?

Kariéru končit nehodlám, chci se vrátit domů do Benešova a rok nebo dva si zahrát krajský přebor. Ve Žďáře bych ale opravdu skončit měl.

V loňské sezoně jste na týmy z elitní čtyřky nenašli recept. Letos se tahle negativní série prohloubila už i na nejlepší šestku. Výhra s prvním Kolínem je pro psychiku týmu asi hodně důležitá?

Myslím si, že teď máme lepší tým než loni. Hlavně v obraně. Když bude každý z nás hrát to, co má a nebude vymýšlet jiné věci, tak týmy z čela budeme porážet častěji. Na lopatě jsme měli Vrchlabí i Tábor, všechno je o zodpovědnosti, se kterou to můžeme v play-off někam dotáhnout.

Vyřazovací část se rychle blíží, týmy kolem vás vyhrávají. Můžete být šestí, ale i třináctí…

Do předkola postoupit prostě musíme. Šestá Kobra teď bod ztratila, takže na ni máme manko šesti bodů. Hodně o našich možných šancích na přímý postup do čtvrtfinále napoví náš odložený vzájemný duel v Praze. Takhle přemýšlet je ale zbytečné, momentálně chceme skončit v desítce. Porazili jsme Kolín, když se všechno sejde, může se stát cokoliv.