Michale, poslední měsíc jste hrál krajský přebor za Benešov. Rozdíl mezi soutěžemi je značný?

Je to různé. V kraji jsou solidní celky, které mají ve svém středu bývalé kvalitní hokejisty. Když bych se na to měl ale podívat obecně, buď tam jsou starší hráči, kteří hrají hokej, ale už nejsou tak rychlí, nebo velmi mladí a ti se ho teprve učí. Takový mezistupeň tam většinou chybí. Rozdíl je proto v obou soutěžích velký.

Svůj Benešov jste šel zachránit před sestupem. Během čtyř utkání jste získali jako poslední celek sedm bodů a poskočili jste na předposlední příčku. Panuje z vaší strany spokojenost?

Hlavní je, že jsme se dostali z posledního místa. Do konce jsou ale ještě tři zápasy, kluci musí bojovat dál. Nicméně v neděli vyhráli v Poděbradech, takže snad už se udrží.

Z kraje jste přímo skočil do druholigového derby, které jste vyhráli 7:2. Vaše pocity z návratu?

Ze začátku jsem si musel navyknout na jinou soutěž. Druhá liga je o hodně rychlejší. Navíc jsem hrál s novým spoluhráčem Láďou Říhou. Nebylo to z naší strany špatné, ale chyběly tomu góly. Jak k nám trenér vrátil Pláška (Plachého), góly přišly. Hlavní bylo, že jsme vyhráli, návrat proto musím hodnotit kladně. Nechci tím ale říct, že by mi to s Láďou nešlo. Je to šikovný hráč, určitě by nám to taky klapalo, ale první třetina skončila 0:0, trenér s tím chtěl něco udělat a my tak neměli víc času na sehrání. O branky se pak postaraly všechny pětky, takže to rozhodnutí bylo naprosto v pořádku.

Gólový účet na branky bohatého zápasu jste otevřel právě vy. Jak se vše seběhlo?

Plášek mi to dobře nahrál, já se jen otočil a dá se říct, že střelou naslepo to tam propadlo.

V tabulce jste čtvrtí, tedy na místě, které vám zaručuje zahajovat první dvě kola play-off doma. Na třetí Kolín ale ztrácíte pouhé tři body…

Snaha bude zůstat ve čtyřce. Je škoda, že teď Kolínští získali dva body s Řisuty, kde vyrovnávali asi minutu před koncem. Třetí místo by bylo pochopitelně lepší, už z toho důvodu, že kdyby postupovali ty celky, které jsou tabulkově nejvýše, tak případné semifinále, respektive letošní finále by čtvrtý tým hrál se Sokolovem. Milejší by proto bylo skončit třetí a jet do Tábora.

V únoru by se měl vrátit ještě Ondřej Ježek, což je další kvalitní útočník. Jeho forma a herní praxe bude velkou otázkou, nicméně sestava začíná být hodně našlapaná…

Takhle dobrý útok se v soutěži jen tak nevidí. Je to pro nás jenom dobře, máme tři vyrovnané pětky, všechny jsou schopné skórovat. A návrat Jéži? Fyzicky na tom bude určitě dobře. U něj záleží hlavně na tom, zda se dostane do herní pohody. Otázkou také je, kam s ním trenér počítá. Já teď totiž vůbec nedokážu říct, místo koho by měl nastoupit.

V play-off jdou zápasy v rychlém sledu. Co byste řekl myšlence rozdělit vaši útočnou sílu do čtyř útoků?

Ve druhé lize jsou podle mě čtyři pětky moc. Samozřejmě ale můžou přijít zápasy, kdy to bude ku prospěchu věci.