Loni konečně medaile, letos zase podle obvyklého scénáře poslední dekády. Tak by se dalo ve stručnosti zhodnotit vystoupení českých hokejistů na letošním mistrovství světa.

Už ve čtvrtfinále Češi z posledních deseti šampionátů skončili hned v šesti případech. To samozřejmě není náhoda. Jediná medaile za deset let je každému českému fanouškovi málo. Oprávněně.

Přitom se nedá říci, že by to byly každým rokem obdobné případy. Z mého pohledu byla pokaždé k vidění jedna ze dvou tváří dvanáctinásobných mistrů světa. Ta první byla k vidění letos.

Od prvního zápasu spousta rozpaků, hra nemastná neslaná, ale aspoň splnění povinnosti v podobě postupu do čtvrtfinále. Jenže v něm, proti některému z elitní skupiny reprezentací, v podstatě nepřekvapivý konec už zkraje play-off.

Fotbalisté Vysočiny přejeli Vlašim a slaví záchranu ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE.
Jihlava zachránila druhou ligu, ale... Jsem skleslý, říká kapitán Vysočiny

Druhou tvář Češi ukazovali třeba na šampionátech v letech 2016 nebo 2019. Tedy poměrně atraktivní hra, postup třeba i z prvního místa základní skupiny a velká očekávání fanoušků. Jenže poté veliké zklamání. Buď nečekané vypadnutí ve čtvrtfinále s papírově slabším soupeřem, nebo postup mezi nejlepší čtyřku, ale v ní už pak ani ťuk. Což se rovnalo nepopulární bramborové medaili.

Ale pozor, jak jsou na tom jiní? Třeba Slováci (ne snad, že by se zrovna s nimi měli Češi rovnat) pravidelně končí už v základní skupině. Švédsko získalo naposledy medaili v roce 2018. Ano, to silné Švédsko, které v krizi rozhodně není!

Podobné (nepříznivé) série jako Češi zažily i další hokejové velmoci. Lední hokej je velice specifický sport, navrch s úzkou špičkou. V případě Česka vidím problém v tom, že zde taktika, přesněji řečeno přetaktizovanost úplně totálně převálcovala hravost. A to jen osobou hlavního trenéra nebude.

Fotbalisté Nového Města na Moravě zase prohráli a v tabulce klesli na šestnáctou příčku.
Nové Město bije na poplach. V tabulce zase kleslo, čeká ho existenční derby

Ano, i jiné reprezentační výběry elitních hokejových národů zažívaly či zažívají krizové roky. Jenže u nich je to většinou otázka ryze výsledková, nikoliv herní. Což je naopak případ Česka. A prostupuje všemi reprezentačními výběry, už od těch mládežnických.

Když se člověk díval, s jakým nadšením a relativní otevřeností šli do utkání na uplynulém mistrovství světa Lotyši či Němci, musel českého fanouška přepadat pocit beznaděje. Nevím, nejsem hokejovým odborníkem, ale pokud se v téhle zemi HRA nebude opravdu HRÁT, bude se na další medailový zisk čekat možná i déle než deset let.