Rozhodující utkání bylo hodně dlouhé. Dvacetiminutové prodloužení, potom nájezdy. Jak jste prožíval klíčové momenty série. Býváte v takových momentech v klidu, nebo jste nervózní?
Já hokej prožívám hodně. Postupem zápasu už jsem se ale dostal do stavu, že jsem jenom čekal, zda přijde rána, nebo to dokážeme. V těch momentech je to výhradně na hráčích. A já už byl také dost unavený. Čtvrtý zápas v šesti dnech, všechny byly složité, a ten poslední tomu nasadil korunu. Byli jsme na pokraji vítězství, vzápětí prohry… Bylo to hodně těžké.

Program semifinále
TŘEBÍČ - Zlín
18., 19., 25. 29. března
Zlín - TŘEBÍČ
22., 23., 27. března

Pozn.: Hraje se na čtyři vítězná utkání, všechny začátky utkání jsou v 17.30 hod.

Zmínil jste únavu a délku posledního utkání. Byla po postupu dlouhá i cesta domů?
Ani ne. Nám se tým po utkání trošku rozmělnil. Dali jsme klukům dva dny volna, takže někteří kluci jeli rovnou z Přerova domů. Další vystoupili cestou v Brně. Do Třebíče nás proto dorazilo jen pár. Nějaké pivo vzadu v autobuse padlo, ale únava převládla u všech, žádné velké oslavy se nekonaly.

První utkání s Přerovem jste prohráli, ale potom už jste neklopýtli. Změnili jste po prvním duelu něco zásadního ve vaší hře?
Neměnili jsme nic. My jsme hráli velmi dobře i v tom prvním zápase. Byli jsme lepším mužstvem, ale nedali jsme góly, a nepomohli si ani přesilovkama. Soupeř hrál docela neukázněně, nabídl nám šest početních výhod, ale my je nevyužili. Díky tomu jsme první zápas prohráli.

Vy jste si dali za letošní cíl postup o kolo dál než vloni. To se povedlo, jste v semifinále. Stojí za tím úspěchem také posílení týmu o zkušenější hráče? Cítil jste v tomto směru oproti loňské sérii se Sokolovem větší sílu v kádru?
Přesně kvůli tomu jsme po sezoně dělali nějaké výměny hráčů. Play-off vám hráče hodně odkope. Základní část je jedna věc, ale play-off se hraje úplně jinak. A tam se charakter hráčů jasně projeví. Vloni jsme právě s tím nebyli zcela spokojeni. Byli jsme takové líbivé mužstvo, ale bez agresivity. Bez toho se však play-off hrát nedá.

Hokejisté Horácké Slavie Třebíč (v červených dresech) splnili roli favorita a Přerov ve čtvrtfinále play-off Chance ligy zdolali 3:1 na zápasy.
Drama s velmi šťastným koncem. Hokejisté Horácké Slavie postoupili do semifinále

Změna herního projevu byla opravdu patrná…
K tomu vám dám takový příklad. Třeba Matyáš Svoboda. V sezoně nebyl moc vidět. V základní části nehrál moc minut. Nyní se i díky zraněním dostal do hry, a je vidět, že v play-off je jako ryba ve vodě. Hraje velmi dobře, dal nájezd, a právě takový typ hráče nám vloni chyběl. I proto jsme dělali nějaké ty zmíněné výměny. Byť se nad tím naši fanoušci pozastavovali, my jsme to tak cítili. Dneska víme, že jsme udělali dobře.

Semifinálovým soupeřem vám bude Zlín. Ten jste sice v základní části třikrát porazili, ale teď se zdá, že to je jiný tým. Máte dostatek informací o aktuální formě soupeře?
Dneska máte informací o každém mraky. Máte pravdu, že základní část nemá cenu vůbec řešit, a u Zlína obzvlášť. Tam se vyměnil generální manažer, trenér, spousta hráčů… Ty zápasy, které jsme odehráli, jsou už zapomenuty. Podle mého je Zlín velký favorit. Vloni extraligové mužstvo s velkým rozpočtem a obrovskou tradicí. Ale my začínáme doma, věříme v podporu od diváků, naší týmovost a určitě jim budeme chtít být nepříjemným soupeřem.

Sám jste před chvílí zmínil, že ve čtvrtfinále jste odehráli čtyři zápasy v šesti dnech. Nyní v semifinále, kdyby se hrálo na plný počet zápasů, odehrajete za deset dnů sedm zápasů. Bude na ledě ještě vůbec rozhodovat hokejový um? Nebo to bude už jen o síle, hlavě, vůli?
Určitě to bude o hlavě a vůli. Stejně tak to už bylo teď s Přerovem. My jsme čtvrtý zápas dohrávali na patnáct hráčů. Máme úzký kádr, což je asi naše jediná nevýhoda oproti soupeřům. Proto už náš postup do semifinále byl o charakteru hráčů. Kluci to odfárali třeba i za lídra Martina Dočekala, který po dvou domácích zápasech zdravotně nemohl pokračovat.

SOUTĚŽ: Hledá se nejlepší fotbalová adresa
Mimořádná soutěž Deníku: Hledá se nejlepší fotbalová adresa na Vysočině

Zlín jako bývalý extraligový tým určitě touží po okamžitém návratu. Jeho hráči ale proto mohou na sebe cítit tlak povinnosti uspět. Může ve váš prospěch hovořit, že po dosažení své mety budete nyní v sérii psychicky uvolněnější?
Nevím, jestli to mají ve Zlíně postavené tak, že musí. Ale zažil jsem pár podobných sérií. Například dvě semifinále s Mladou Boleslaví. Tenkrát se netajili tím, že chtějí do extraligy, byli jasným favoritem, měli prvního centra s příjmem jako byl rozpočet na celý náš tým, a najednou to bylo 2:2. A jen koukali… My jsme chtěli udělat oproti loňsku krok navíc, to se nám povedlo. Navíc jsme předtím historicky poprvé vyhráli základní část. S jídlem roste chuť, a proč se o to neporvat?

Naposledy mezi čtyřmi
sezona 2014/2015
TŘEBÍČ - Motor Č. Budějovice
3:4, 4:3, 2:4, 3:4, 2:8

Třebíč čeká semifinále po osmi letech. Máte před startem série nějaké osobní přání?
Mám jedno obrovské přání. Aby přišlo opravdu hodně lidí. Když jsem se po covidu vracel do Třebíče, viděl jsem, že úbytek fanoušků v hledišti je obrovský. Dnešní doba jim nepřeje, všechno zdražuje, mají starosti vůbec zajistit svůj život. I kvůli nim jsme si přál, abychom udělali nějaký velký výsledek. Nyní přichází ten moment, kdy by mohlo celé město žít hokejem. Už s Přerovem byla velice slušná návštěva i atmosféra. Nyní jsme sem dotáhli Zlín, hrajeme doma v sobotu a v neděli. Já věřím, že všichni tady vytvoříme takovou atmosféru, že soupeř bude koukat, co je u nás všechno možné.