Jak sám přiznává, je povahou spíše optimista. I přesto už také on tuší, že tento soutěžní ročník je pro něj i jeho spoluhráče odpískaný. „Asi už to tak dopadne, to je prakticky stoprocentně jisté,“ potvrdil Gregar.

Jednu touhu ovšem pořád má. „Věřím, že se na led do konce března ještě na chvíli dostaneme a sehrajeme nějaké přátelské zápasy. Těžko ovšem říci, jak to dopadne,“ přemítal.

Vedle běhání a posilovny se mu od začátku ledna naskytla ještě jedna možnost pohybu. „S klubovými spoluhráči jsme ve Žďáře připravili rybník u Vodojemu, kde se tak může hrát rybníkový hokej,“ popisoval.

On sám má i jiné možnosti. „Jelikož pocházím z nedalekého Ostrova nad Oslavou, využívám hodně možností na rybnících v jeho okolí,“ sdělil.

Možná ještě více než samotný hokej postrádá útočník Plamenů kabinu. „Ono to spolu jde ruku v ruce. Hokej, ale i sport obecně, nejsou jen o sportování jako takovém. Jde také o partu v kabině, kterou teď máme ve Žďáře skutečně výbornou. Asi nejsem jediný, komu chybí,“ postýskl si.

Vzhledem k množství volného času si sedmadvacetiletý hokejista najde více času na televizi. „Sám už jsem se nachytal při tom, že sportovní přenosy sleduji mnohem více. Spousta sportů dohání zameškané části sezony, přenosy jsou prakticky každý den,“ těšilo Gregara.