Trenéra Svatopluka Číhala, který tým vedl po odstoupivším Petru Kuchyňovi jen dva měsíce, zlákala neodmítnutelná nabídka na roli asistenta ve Slovanu Bratislava. Druhou ligu „na stará kolena" vyměnil za ruskou KHL.

Na uvolněné místo se uvažovalo o řadě adeptů z Vysočiny, manažer Šimon ale nakonec ukázal na sedmatřicetiletého hrajícího asistenta trenéra Martina Sobotku. Pro nejproduktivnějšího hráče posledních dvou sezon to byl ten pravý impuls ke konci jeho dlouhé kariéry. Diváky zbožňovaná čtyřiasedmdesátka se už na ledě neobjeví.

„Každý je nahraditelný, a já věřím, že i mě někdo nahradí," usmívá se nový kotelník druholigových Plamenů.

Martine, do letní přípravy jste překvapivě vstoupil ve zcela odlišné roli. Prozraďte, jak se to všechno seběhlo?

Došlo k dohodě mezi mnou a manažerem Šimonem. Hned od začátku to ale tak jasné nebylo. Ve hře ještě byli asi tři trenéři, ale nakonec se všichni rozhodli jinak, protože dostali nabídky odjinud nebo jejich zájem nebyl tak velký. Kdyby ale trenér Číhal zůstal, tak bych ještě sezonu hrál. Takhle jsem se rozhodl, že skončím a začnu se věnovat trénování, protože jsem se už během sezony přistihl, že jsem s tím chtěl praštit. Uprostřed rozjeté sezony jsem ale svou kariéru končit nechtěl.

Jako hráč jste toho pro Žďár hodně odvedl a pro fanoušky jste jednou z ikon klubu. Trenérské povolání ale bývá kruté. Nebojíte se, že na vás v případě nezdarů můžou hodně rychle zanevřít?

S tímhle člověk musí počítat. Když se bude dařit, tak vás jako trenéra budou chválit, když ne, lidi budou pískat a já to odskáču. To je osud trenéra.

Ve Žďáře se už nějaký ten pátek věnujete mládeži. Jak dlouho vlastně trénujete?

Od svých 23 let. Začínal jsem se žáky a hned první rok jsem vedl například Romana Sobotku. Takže s mládeží mám už docela velkou praxi. Vždy jsem míval sportovní třídy od 5. do 8. ročníku a neustále se to opakovalo. Jsem proto rád, že mám možnost zkusit zase něco nového.

U mládeže vás už tedy neuvidíme?

Budu v ní nadále pokračovat. S Martinem Nečasem povedeme mladší dorost a ještě budu na trénincích žáčků. Moje hlavní dvě kategorie ale budou mladší dorost a chlapi.

Velké téma místního hokeje je protěžování starších hráčů na úkor mladších. Jaký máte na tuhle věc názor?

Je potřeba říct, že v posledním roce tady mladých hráčů hrálo poměrně dost. Já mezi ně řadím i ročníky 85 až 89, které už nemohou hrát v juniorech. Ono je vždy hrozně složité to zkombinovat s juniorkou. Vše je na dohodě trenérů, protože nejde vzít juniorům před zápasem několik hráčů. Často to jsou navíc hráči, kteří ještě nemají tu potřebnou kvalitu, a pokud bych měl juniora a kluka ročníku 89, který už nemůže hrát za juniory, tak je pro klub lepší, když si zápas zahraje i ta 89. A co se týče starých mazáků, tak v tomhle nechci nikoho rozlišovat. Ať je mu 18 nebo 38, kdo bude lepší, bude hrát. Vždy je tu ale nějaká kostra týmu, které věřím. Ta dostane víc prostoru než ostatní, protože na ní stavím. Vše je ale odvislé od tréninků. Kdo na sobě maká, chodí, tak by správně měl hrát. Jde o to, aby nastupovali ti, kteří mají chuť na sobě pracovat, bojovat za Žďár a dají hokeji co nejvíc. Alespoň takhle jsem to míval jako hráč já. Navíc já mám tu výhodu, že kluky všechny znám, takže obrázek o nich mám.

Vaše role v týmu se teď rapidně mění a jste ve zcela opačné pozici…

Kluci to musí akceptovat. Znají mě jako hráče, ale teď se naše pozice mění. Všem předestřu svou organizaci hry, a pokud tu svou roli někdo nebude plnit, tak prostě hrát nebude. Leda že by dával 40 gólů za sezonu. (smích) Je proto možné, že si udělám pár nepřátel, ale chci se vydat spravedlivou cestou. Spoustu věcí, které nastolil pan Číhal, bylo dobrých a chtěl bych v nich pokračovat. On tvrdil, že mužstvo není špatné, ale je potřeba, aby co nejvíc lidí chodilo na tréninky. Protože bez toho to nejde. Jsem s ním v kontaktu, bavili jsme se o tom a snad mi něco stihl předat.

Můžete být v tom, co nastolil trenér Číhal, trochu konkrétnější?

Například zvedl tréninkovou morálku. Pravidelně nás bylo dvacet, i když to často doplňoval juniory. Nebo jsme museli po tréninku deset minut běhat, jestli to k něčemu bylo, to nevím, ale byla to jedna ze změn. Ale vždy když přijde nový trenér, tak se můžou všichni zbláznit, navíc se blížilo play off a každý chtěl hrát. V tom měl svou roli jednodušší.

Za poslední tři roky se tu vystřídala trenérská jména Benák, Kuchyňa, Číhal. Můžete říct, co jste si od každého z nich vzal?

Tohle se velmi těžko hodnotí, já bych své vlastně už kolegy hodnotit nechtěl. Každý, kdo na hokej chodil, ví, kdo jak působil. Já jsem si vzal hodně i od trenérů z dřívějška. Ale nikoho kopírovat nehodlám. Chci jít svou vlastní cestou.

Jaká je tedy filozofie Martina Sobotky?

Člověk vždy musí vycházet z toho, kde trénuje a koho trénuje. Jinak se musíte chovat, když trénujete profíky, a jinak, když trénujete amatéry. Já k tomu musím přistoupit tak, že jde o chlapy po zaměstnání, kteří si ale dobrovolně zvolili, že budou hrát druhou ligu, a ta nás jako klub stojí nějaký ten milion. Takže nějaké páky na ně mít budu. Jinak to, jak budeme hrát, vám pochopitelně neprozradím.

A co pozice asistenta? Máte někoho v hledáčku, nebo zůstane neobsazená?

Zatím žádného nemám, a jak to bude do budoucna, to se teprve uvidí. Rád bych si dovolil jednoho hrajícího asistenta, takovou prodlouženou ruku v mančaftu, se kterou bych konzultoval určité věci.

Na koho byste ukázal?

Jméno už v hlavě mám, ale ještě si ho nechám pro sebe.

Přejděme k hráčské otázce. Trenér Číhal na tiskovce říkal, že Žďár by potřeboval zkušeného gólmana. Momentálně máte luxusní přehled o kádru. Jak to vidíte s posílením týmu vy?

Je pravda, že sháníme brankáře k Jirkovi Slámovi, protože Linhart už u nás pokračovat pravděpodobně nebude. Někoho z okolí už samozřejmě vyhlédnutého máme a byli bychom rádi, aby zde působil na střídavý start. Jinak v srpnu přijdou na testy dva obránci a dva útočníci z Pardubic. Reference na ně máme dobré, chuť hrát za Žďár mají, ale vše se teprve ukáže až podle přípravy na ledě. Důležité rovněž bude, aby byli lepší než kluci ze Žďáru, protože jinak nemá smysl, aby naši seděli.

A co odchody? Chce někdo pověsit brusle na hřebík?

Zatím je předčasné se o tom bavit. Oficiálně za mnou nikdo nepřišel, že by chtěl skončit.

A kdo nahradí elitního centra Martina Sobotku?

Já doufám, že se někdo z těch stávajících kluků najde. Oni tady jsou. Navíc každý je nahraditelný, a já věřím, že i mě někdo nahradí. (smích)

Jaká byla jejich reakce, když se dozvěděli, že je bude trénovat Sob?

Klukům to na prvním tréninku oznámil manažer Miloslav Šimon, protože já jsem byl kvůli dodělávání licence A na FTVS. Takže jejich reakci jsem neviděl. Zatím ale můžu říct, že všechno probíhá hladce, kluci k tomu přistoupili dobře, trénují naplno, a snad to tak bude pokračovat dál. Spíš si myslím, že je překvapilo, že skončím s hokejem.

31. května proběhne aktiv druholigových klubů, na kterém se bude řešit systém soutěže pro příští rok. Už víte něco víc?

Ještě ne, protože teprve teď se mají přihlašovat oddíly, takže nikdo neví, kolik týmů má zájem hrát druhou ligu. Vše se brzy dozvíme.

Jaký model soutěže by se zamlouval vám?

Mně by se nejvíc líbil současný stav. Úplný ideál by byly tři skupiny po deseti nebo jedenácti. Jenom ať nejsou dvě skupiny, protože to by ty zájezdy do Orlové a podobně nebyly ideální. Navíc bychom mohli přijít o derby s Chotěboří, Pelhřimovem - a to jsou zápasy, které fanouška táhnou mnohem víc než FrýdekMístek nebo Orlová.

Dvakrát po sobě jste se báli o play off a vypadli jste hned ve čtvrtfinále. Přitom loni se otevřeně mluvilo o semifinále a trenér Kuchyňa vyhlásil, že chce soutěž vyhrát. Jaké cíle si chcete stanovit pro letošek?

Mou hlavní snahou bude, aby kluci hráli atraktivní hokej pro diváky. Musím zde použít otřepanou frázi, že půjdeme zápas od zápasu, a kam dojdeme, to se teprve uvidí. Žádné cíle proto vyhlašovat nechci.