S Českými Budějovicemi jste postoupil do Extraligy, ale nezahrajete si ji. Mrzí vás to hodně?
Bolí mě to, vzalo mě to, a bude to bolet hodně dlouho. Absolutně jsem to nečekal. Věřil jsem, že možnost zahrát si extraligu dostanu. Přeci jen jsem tomu obětoval dva roky. Nestalo se. Jsme profíci, vyříkali jsme si důvody a jednání ze strany klubu bylo na profesionální úrovni. Zároveň mi to dalo další motivaci a výzvu, kterou je Poruba.
Když jste zmínil Porubu. Jak se váš přesun na sever Moravy upekl?
Pro mě to je velká výzva. Dokázat to, že když člověk dává hokeji maximum a pracuje, jak má, tak se mu to vrátí. A to doufám, že se potvrdí v Porubě. Jdu tam udělat úspěch. To mě žene dopředu. Z Poruby je zájem už dlouhodobý. Domluvili jsme se až teď, protože jsem strávil dva roky v Českých Budějovicích.

Při vašem rozhodování hrálo roli i to, že klub má vysoké ambice?
Ano. Je to pro mě důležité. Je mi blízký směr, kam klub jde, kam chce jít. Všichni lidi fungují a pracují tak, že se chtějí posouvat výš a výš. A to mě žene dopředu, je to impuls a motor, chtít se zlepšovat a posouvat.
Co čekáte od ostravského angažmá?
Očekávám od sebe, že budu plnit roli, se kterou tam jdu, a to je role lídra. Chci pomoci týmu, což se ode mě i očekává. Jak už jsem říkal, jdu tam udělat úspěch. Cíle si dávat nebudu, nechci to zakřiknout. Poslední sezony jsem byl zvyklý končit pozdě, takže chci mít sezonu dlouhou.
Znáte se s někým z týmu? Nebo jdete mezi úplně nové tváře?
S některými kluky se znám. S Markem Sikorou jsem hrál rok v Chomutově, když jsme postupovali. Minulý týden jsem byl v Ostravě, tak jsme se potkali. Tak mi říkal, že si mě posadí vedle sebe v šatně, ale bude si muset pořídit špunty do uší, protože jsem strašně ukecanej. (smích)

Když odbočím od nové štace. Neuvažoval jste o návratu do Havlíčkova Brodu?
Pokud budu mít možnost hrát na profesionální úrovni, a bude mi to dávat smysl, tak půjdu do vyšší soutěže. Také to musí samozřejmě projít i doma. Až mi to smysl dávat nebude, tak se moc rád do Brodu vrátím. Vždycky jsem říkal, že se jednou rád plně zase zapojím do brodského hokeje. Kdy to ale bude, to nevím.
Jaké nabídky jste ještě zvažoval?
Nezvažoval jsem vlastně nic jiného, protože konkrétní nabídka byla jen z Poruby. Zbytek bylo spíš jen takové oťukávání.
Už jste v Ostravě? Nebo se opět připravujete individuálně?
Já se připravuji sám jako každý rok. Tréninkový plán mám od kondičního trenéra Tomáše Cibulky, se kterým mi spolupráce vyhovuje. Samozřejmě jsem v kontaktu i s kondičním trenérem z Ostravy.
A co vaše stehno? Už je v pořádku?
Trénuji už normálně. Ještě to není ideální, musím ještě posilovat, protože ta noha ještě není tak silná. Bylo štěstí, že pauza byla dlouhá, tak byl prostor se doléčit.

Vaše rodina půjde s vámi do Ostravy, nebo budete pendlovat?
Je to samozřejmě štreka, ale dáme to. Dali jsme to kdekoliv jinde. Ve finále budeme třeba i víc pohromadě, protože naše starší hraje golf, jezdí po turnajích. Jsem rád, že mi to doma prošlo.
A nejmladší je po tatínkovi také sportovec?
Nevím, jestli po tatínkovi. Ale chodí cvičit jógu, hraje basket, chodí na šály. Uvažujeme, že bychom ji dali na basketbal. Ale pro mě je nejdůležitější a budu rád, když se bude dobře učit. Mám takový tajný sen, že bych z ní chtěl mít doktorku a nebo veterinářku. Buď aby se jednou postarala o nás, nebo o našeho pejsana.