„Žďár si moje hráčská práva domluvil už před začátkem soutěže a já to respektuji. Vše je ale o domluvě. Kluby si dají vědět a Žďár má poslední slovo," přibližuje znění dohody Aleš Padělek, který byl u středeční porážky posledních Rebelů v Havířově už přímo na ledě.

První zápas roku 2015 jste si osladil čtyřmi góly. Lépe pro vás měření s Jabloncem (8:3) už asi dopadnout nemohlo…

Nejen pro mě. Důležité bylo, že jsme dokázali vyhrát za tři body, protože jsme nabrali v předcházejících čtyřech zápasech určitou ztrátu. Celkově to bylo naše utkání, Jablonec sice dal první gól, ale pak už nám vše vycházelo. Je dobře, že jsme do nového roku vstoupili takhle.

Vaše první tři góly byly dost podobné, při čtvrtém jste znovu prokázal nájezdový kumšt.

První dva jsem dostal před branku, kde jsem stál sám, třetí padl z dorážky, gólman si ho do sítě srazil prakticky sám a při čtvrtém upadl bek a já jel rázem do úniku. Nějak jsem to šoupnul brankáři pod víko.

Před svátky se Plamenům příliš nedařilo. Bylo to těžšími soupeři?

Hlavně doma proti nám stála určitá kvalita. Druhá věc je, že jsme už asi potřebovali pauzu, vyčistit si hlavu, trochu si odpočnout od hokeje. Někdy to je zkrátka potřeba. Nedařilo se nám v rozehrávce, nepřečíslovali jsme soupeře a ani těch šancí potom nebylo tolik. Po krátkém volnu jsme potrénovali a hned první zápas nám vyšel. Doufám, že to takhle vydrží.

Zítra nastoupíte v patnáctém Trutnově, kde je ve vašich silách bodovat. Nemáte strach, že jste se osmi góly proti Jablonci vystříleli a v sobotu bude branka zakletá?

Po tom co nás v poslední době potkalo, si myslím, že favoritem nejsme. Soutěž je vyrovnaná, výsledky překvapivé, všechno hodně ovlivňují různé hráčské výpomoci, takže uvidíme.

Trochu předběhnu. Ve středu hostíte suverénně první Kobru Praha, která z posledních jedenácti zápasů prohrála jen jednou, shodou okolností právě s Trutnovem. Vaše výsledky s favority soutěže Sokolovem, Kolínem, Kobrou a Táborem jsou vyloženě tristní. Šestkrát jste prohráli při skóre 8:27. Nastal už čas na průlom této negativní bilance?

Když to tak poslouchám, tak už na čase je. (smích) Konkrétně v Praze jsme v první třetině vyloženě propadli. Brankáře jsme tam nechali vykoupat, dostali jsme pět gólů a bylo hotovo. Tentokrát budeme doma, něco podobného už nás potkat nesmí.

Ve Žďáře máte za sebou polovinu sezony. Jak druhou ligu hodnotíte?

Celé působení hodnotím vyloženě kladně. Jsem rád, že můžu za Žďár hrát. S vyšší soutěží už jsem nepočítal, smířil jsem se s tím, že budu doma a začnu pracovat s dětmi. Víc času už jsem chtěl věnovat i svým dětem.

Ve Žďáře plníte trochu očekávanou roli nejproduktivnějšího hráče i nejlepšího střelce. Vlastní výkony se hodnotí těžce, přesto se zeptám, jste se svou hrou spokojen?

Trenér po mně chce, abych dával góly a připravoval akce. Zatím se mi víc daří je dávat, než nahrávat, za což jsem na jednu stranu rád. Kolikrát šlo o důležité branky, které rozhodovaly, někdy zase nic neřešily. I v takových duelech je ale důležité si stále udržovat pocit, že góly dávat umíte a připravíte se tak na další zápas. Doufám, že jsem zatím nezklamal a to, co po mě trenér i vedení chtěli, zatím tak nějak plním.

Kdybyste to neplnil, určitě byste nedostal nabídku od prvoligových havlíčkobrodských Rebelů, za něž jste ve středu nastoupil k prvnímu utkání. Jak se vše seběhlo?

Byli jsme v kontaktu už asi měsíc. Domlouvali jsme se, zda by tady ta možnost vůbec byla a pak se o všem bavily oba kluby. Poslední slovo padlo v pondělí večer. Vše se rychle vyřídilo a mohl jsem hrát.

V Havířově jste na začátku nastoupil ve čtvrté formaci a prohráli jste 3:1. Převládá zklamání z premiéry?

Začal jsem ve čtvrté, v průběhu utkání se přešlo na tři pětky. Přesto jsem odehrál celý zápas, z tohoto pohledu to bylo fajn. Škoda jen, že se prohrálo. Dobře jsme bránili, náš výkon byl slušný, jenže jsme dostali smolné góly.

Jaká je vaše pozice v týmu, který je momentálně poslední a hraje už vyloženě o udržení?

Poslední tým po play-out sestoupí. Chtěli proto někoho zkušeného. Jsem rád, že si vybrali mě, ale teprve uvidíme, jak bude vše probíhat.

Souhlasí informace, že má Žďár při zápasové kolizi vždy přednost?

Žďár si moje hráčská práva domluvil už před začátkem soutěže a já to respektuji. Vše je ale o domluvě. Kluby si dají vědět a Žďár má poslední slovo.

V listopadu jste zkoušel i podobně namočený Prostějov, za který jste nastoupil pouze proti Kadani. Proč to nevyšlo?

Když tehdy Prostějov opravdu chtěl, tak se kryly zápasy se Žďárem. V Kadani jsem odehrál pouze oslabení a mám dojem, že se do toho vložila ještě třetí strana (Mladá Boleslav, pozn. autora). Sám nevím, kde byl zakopaný pes.

V pondělí jede Brod právě do Prostějova. Těšíte se?

Je to pro nás hrozně důležitý zápas. Kluci by potřebovali víc klidu v zakončení, měli jsme šance, které šly proměnit. Zbytečně si nahrávali, možná si nevěří, ale v naší situaci je nutné to pořád cpát a cpát na bránu. A jestli se těším? Životní cíle jsem kvůli dětem, práci i vážnému zranění trochu přehodnotil. Hokej mám pořád rád, těším se na každý zápas. Když se naskytne takováhle možnost někomu pomoct, jsem za ni rád. Užívám si to.

Když jste tu pomoc nakousl, vrátím se zpět ke Žďáru. Fanoušci se naučili v hojném počtu chodit na extraligový mladší dorost. V neděli tým opustila reprezentační trojice Kaut, Nečas, Trejbal. Vy jste se jim osobně věnoval, prozradíte víc?

Přišel za mnou mladej Neči (Martin Nečas) a poprosil mě, zda bych pro něj a pár dalších kluků, které domluví, něco nenachystal, že mají možnost mít určitý čas na ledě. Chodilo pak asi šest kluků, Neči s Kautem pravidelně. Bylo fajn, když mi přicházely zprávy: „Hele dal jsem gól, jak si mě to naučil," to bylo strašně příjemné. Že odešli, je škoda. Ale vidím, že se teď dorostu daří i bez nich. Kluci, co tam jsou, podobnou kvalitu asi nemají, protože Kaut, Nečas i Trejbal byli na čele bodování celé soutěže, nicméně je hrozně důležité, že se ostatní od nich mohli něco naučit. Výbornou práci u dorostu odvádí trenér Martin Sobotka, jeho práce s týmem je dlouhodobě vidět.

Myslíte si, že mají našlápnuto do české extraligy nebo i třeba výš?

Byl bych za to pochopitelně rád, ale teď je klíčové, aby v nových týmech dostali prostor na ledě, protože ve Žďáře hráli jak za mladší, tak za starší dorost. Na ledě byli velmi často. Pravidelně trénovali, společně jsme si přidávali, měli do tréninku chuť. Důležité bude, aby jim to vydrželo a vyhnula se jim zranění. Další věcí je, že to jsou mladí kluci, život není sranda, ztratí velkou podporu rodiny, zázemí, na které byli zvyklí. Hokejový život není dlouhý, přál bych jim proto, ať si ho užijí.