Zdá se skoro neuvěřitelné, že s nápadem vyrábět kovovou stavebnici pro šikovné dětské ruce přišel Jaroslav Vancl už v roce 1920.

V Polici nad Metují založil prozíravý podnikatel firmu Inventor a pod stejným názvem si nechal patentovat originální konstrukci, která měla v malých konstruktérech probudit zájem o vynálezy.

Stavebnice Merkur:

| Video: Youtube

Základ stavebnice tvoří pásy a profily různých tvarů a délek z lakovaného ocelového plechu, se sítí předvrtaných otvorů. Původně byly kovové díly navzájem spojovány kovovými háčky. Šlo o podobný systém, jaký se dnes používá u stavebního lešení „haki“.

Po pěti letech však byly háčky nahrazeny šroubky s matičkami a tento systém se zachoval v nezměněné podobě až dodnes. Stavebnice, už pod jménem Merkur, se přiblížila reálnému konstruování, a poskytla tak větší možnosti pro hru i tvořivou práci dětí.

Merkur slavil fenomenální úspěch

V Polici nad Metují se už od počátku vyráběly různé druhy stavebnic, které obsahovaly také hřídele, ozubená a neozubená kola, kladky či dokonce elektromotorky. Díky tomu si děti mohly sestrojit velmi realistické konstrukce a stroje. Není divu, že Merkur slavil fenomenální úspěch. Prozíravý Vancl si nechal svou kovovou stavebnici patentovat po celé Evropě, a dokonce i v USA.

Kolem roku 1930 začal vývoj plechových elektrických vláčků. Původně měla být železniční vozidla doplňkem ke stavebnici Merkur. Děti si je měly smontovat z dílů a spojovat šroubky a matičkami. Jenže malí zákazníci toužili po kompletních vláčcích. V Polici proto byla rychle spuštěna jejich samostatná výroba. Hlavním konstruktérem se stal František Jirman, zeť pana Vancla.

Předlohou pro první lokomotivu byla tehdy velmi populární rychlíková lokomotiva Mikádo, k níž byly dodávány dvounápravové vozy služební, osobní a nákladní. A byla to opět trefa do černého.

Konstruktér František Jirman přidal větší typ rychlíkové lokomotivy, která společně s čtyřnápravovými vozy tvořila velmi zdařilou rychlíkovou soupravu. Vláčky Merkur se později staly nejrozšířenějším a nejoblíbenějším typem elektrických vláčků v tehdejším Československu.

Výrobu zastavila druhá světová válka

Spanilou jízdu stavebnice Merkur zastavila druhá světová válka. Výrobu v roce 1940 přerušil válečný nedostatek barevných kovů a obnovení výroby přišlo až v roce 1947.

Ocelové Město z Merkuru v Muzeu stavebnice Merkur:

| Video: Youtube

Po únorovém převratu došlo sice ke znárodnění, bývalá firma pana Vancla se stala roku 1953 součástí Okresního kombinátu v Broumově, výroba stavebnice se však nezastavila. Naopak se rozšiřoval sortiment. V roce 1965 se vyrábělo sedm druhů, v roce 1981 už sedmnáct druhů včetně verze elektro.

Merkur si oblíbili i ve světě

Merkur si oblíbily generace malých konstruktérů nejen v Československu. Stavebnice se vyvážela do tehdejšího Sovětského svazu, ale také do Dánska, Nizozemska, Španělska nebo Saúdské Arábie.

Od začátku platilo, že Merkur není pouhou hračkou, ale slouží také jako šikovná technická pomůcka. Když vynálezce Otto Wichterle v roce 1961 řešil problém, jak ideálně vyrábět hydrogelové čočky, dostal objevný nápad během vánočních svátků. Inspiroval ho pohled na lžičku, kterou si míchal čaj. V hrnku míchání vytvořilo vír a vhodný konvexní tvar.


Nahrává se anketa ...

Ze synova Merkuru Wichterle sestavil „čočkostroj“, který dokázal při odlévání gelu vytvořit vír. Vynálezce odlil čočky doma a hned je i vyzkoušel.

Rodinné stříbro zachránil Jaromír Kříž

Slavné značce, kterou lze právem považovat za české „rodinné stříbro“, hrozil po sametové revoluci zánik. Podnik v likvidaci zachránil strojní a textilní inženýr Jaromír Kříž. Výrobu přenesl do patnáct let prázdné a zdevastované budovy bývalé tkalcovny, kterou získal restitucí po svém dědovi.

Nejznámější dětská stavebnice díky němu stále žije a dál se rozvíjí do ucelených řad malých a velkých sestav.

S příchodem moderních technologií přibyly prvky elektroniky, robotiky a mechatroniky. Výrobní program Merkurtoys, s. r. o., směřuje také na výrobu učebních pomůcek a vybavení pro školy, které inspirují a rozvíjejí kreativitu i technické dovednosti.

Facebook Deník Styl je tu pro každého.