V dubnu 1906 byla pro hasiče zakoupena první stříkačka, o rok později došlo ke stavbě hasičská zbrojnice.

Činnost sboru byla poznamenána začátkem I. světové války. V té položilo své životy 15 mužů z obce. Mezi padlými byli i hasiči Černý Jan, Doležal Josef, Klíma František, Klíma Jan a Mahel Jan.

Po roce 1920 není písemných dokladů tom, jak hasičský sbor obnovoval svoji činnost. Členy se stali muži mladší generace a jejich zásluhou pak došlo k rozvoji kulturního a společenského života. Za první republiky byly například organizovány tradiční jarní a podzimní poutě, výlety na návsi, ve Vrších u Majáku, hasičské plesy, ochotnická divadelní představení a nechyběly ani krojované dožínky s alegorickými vozy a průvodem obcí. Akce byly přerušeny okupací v roce 1939 a následnými válečnými událostmi.

Za odbojnou činnost proti fašismu zaplatili životem, hasiči Klíma František a Sýkora Antonín.

Po válce, roce 1951 byla zakoupena první motorová stříkačka DS 16. Vysoce aktivní byli hasiči zejména od 60. let, kdy se zúčastňovali okrskových cvičení.
V roce 1975 byla provedena další územní reorganizace a sbor byl zařazen do okrsku Bobrová. Hasiči z Bobrůvky zasahovali několikrát i při požárech mimo obec. V roce 1977 byla pořízena nová motorová stříkačka PPS 12.

Výročí 80. let trvání hasičského sboru v Bobrůvce bylo vzpomenuto v roce 1986. Za dlouholetou a obětavou práci byli tehdy oceněni medailí někteří jeho členové.

V dnešní době čítá Sbor dobrovolných hasičů v Bobrůvce zhruba šest desítek členů včetně mládeže.