Zdroj: Repro:se svolením Jiřího Kacetla
Vídeň - Severozápadní nádraží - km 0 - bylo zničeno v závěru druhé světové války.
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Celerndorf - km 74 - nádraží v roce 1871. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Rec - km 81 - nádraží mezi válkami. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Šatov - km 89 - nádraží na konci 19. století. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Holabrun - km 51 - staniční budova v roce 1968. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Znojemský viadukt těsně před dokončením na podzim 1871. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Znojmo - km 100 - nádraží v roce 1871. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Zářez dráhy u Citonic. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Olbramkostel - km 113 - původní staniční budovu postihly dramatické události v závěru druhé světové války. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Šumvald / dnes Šumná - km 120 - nádraží na začátku 20. století. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Moravské Budějovice - km 139 - příjezd první parní lokomotivy "Archimedes" na jaře 1871. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Třebíč / Stařec - km 161 - nádraží v době dokončení 1871. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Jihlava - km 198 - nádraží v roce 1871. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Německý (dnes Havlíčkův) Brod - km 224 - stará výpravní budova již dnes nestojí. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Praha Severozápadní nádraží (Těšnov) - km 338 + 34 - jedna z nejkrásnějších staničních budov musela za normalizace ustoupit stavbě magistrály. Poskytl Jiří Kacetl
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Lokomotiva Bardotka
Zdroj: Se souhlasem Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě
Znojemské nádraží bylo vystavěno v letech 1948-1952 zcela nově.
Zdroj: Se souhlasem Jiřího Kacetla
Ing. Konrad Wilhelm Hellwag (1827–1882), otec Severozápadní dráhy.
Zdroj: Repro:se svolením Jiřího Kacetla
Znojemské nádraží okolo roku 1900.
Zdroj: Repro:se svolením Jiřího Kacetla
Celá síť Rakouské severozápadní dráhy po jejím dokončení v roce 1875. Od Vídně až po Děčín, od Prahy až po Trutnov či Kladsko.
Zdroj: Repro:se svolením Jiřího Kacetla
Podjezd Severozápadní dráhy pod císařskou silnicí v sousedství Soudního vrchu ve Znojmě (katastr Mansberk). Dimenze tunelu počítala s budoucím zdvoukolejněním dráhy. Po roce 1918 byly všechny plány k druhé koleji shozeny v Praze se stolu.
Zdroj: Repro:se svolením Jiřího Kacetla
Nádraží Šumvald (Šumná) - Vranov nad Dyjí.
Zdroj: Repro:se svolením Jiřího Kacetla