Nicméně hráči Nového Města neponechali nic náhodě a o den později deklasovali poslední Třebíč 6:1. „Výsledek Žďáru jsme vůbec neřešili, chtěli jsme si to uhrát sami,“ rozhodně říká kouč Vrchoviny Richard Zeman.

Richarde, jaké byly oslavy postupu do MSFL po nedělním vítězném utkání proti Třebíči, které váš úspěch už jen formálně pečetilo?

Střídmé, vždyť pondělí je pracovním dnem, pro hráče zejména (směje se). Chvíli jsme po utkání poseděli, ale hlavní oslava bude až po posledním utkání sezony proti Polné.

Byly emoce podobné jako před osmi lety při postupu do divize?

Myslím, že jsme si to užili podobně. Výhodou je to, že máme na naší straně fanoušky, kteří si zápasy užívají, navíc přišla slušná návštěva skoro pěti stovek diváků. Srovnávat se to však příliš nedá.

Co podle vás rozhodlo o vašem postupu, byl nějaký klíčový okamžik?

Žádný takový moment jsem neviděl. Rozhodla naše vyrovnanost výkonů, protože jsme dokázali vyhrávat i na hřištích soupeřů, naopak Žďár vítězil pouze doma. Rosice pro změnu měly hodně remíz.

Když jste do Nového Města před necelými deseti lety přicházel, potácel se klub u dna krajského přeboru. Co všechno se za tu dobu v oddíle změnilo?

Právě že moc ne, zvláště třeba ve srovnání s Havlíčkovým Brodem, kde se vedení klubu neustále mění. Tady pánové Šacl, Michal, Wolker či Bajer dělají fotbal pomalu pětadvacet let. Je tu stabilita, rozum, ale i pokora. Bylo tu sice slabší období, ale po mém návratu se vše znovu vrátilo do starých kolejí.

Už jste naznačil, že kádr i přes postup dozná jen minimum změn…

My jsme se v klubu dohodli na dvou věcech. V první řadě šanci v MSFL dostane kádr, který si to vybojoval. Skončí pouze Petr Prokopec, který tu byl na hostování. Za druhé, že přijdou dvě skutečné posily, jedna do útoku, druhá pak do defenzivy.

Zázemí stadionu v Novém Městě bude na třetí ligu stačit?

Není to tak, že by se něco muselo předělávat, ale stejně si myslím, že stadion už něco pamatuje a je to velký námět k řešení. Nedostatek tréninkových ploch, absence umělé trávy, v tom zaostáváme i za divizním standardem. Na fandění je tu však úžasná a nenapodobitelná atmosféra, to by mohla být i ve vyšší soutěži naše výhoda.

S jakými ambicemi tedy do historicky premiérového působení ve třetí nejvyšší soutěži půjdete?

Musíme být pokorní, příští ročník budou padat, vzhledem k návratu juniorských týmů do republikových soutěží v roce 2019, minimálně čtyři mužstva, k záchraně proto bude potřeba alespoň 38 bodů. Počítáme s tím, že budeme hrát o udržení, ale nemůže se stát nic horšího, než že s tímto kádrem sestoupíme zpět do divize. Je to lepší varianta než postup odmítnout, v tom případě by přirozenou cestou klesla motivace všech hráčů. Chceme jim to prostě dopřát.