„Na podzim se nám hrálo dobře. Byli jsme nováček a nikdo nás nebral vážně, takže jsme v klidu bránili a z brejků trestali chyby soupeřů," popsal základ úspěchu vladislavský trenér Lubomír Venhoda.

V úplně jiné roli nastoupili jeho svěřenci do odvetné části sezony. „Na jaře jsme se dostali do úplně nové pozice. Vedli jsme tabulku, a tak si na nás každý dával pozor. Najednou jsme to byli my, kdo musel dobývat branku soupeře," vysvětluje vladislavský kouč.

Nováček soutěže sezonu až na několik zaváhání zvládl. Zajímavostí je, že Venhodova družina kromě porážky od Radostína nad Oslavou všechny domácí zápasy vyhrála.

„Body jsme sbírali hlavně doma. Nepovedlo se nám to jen s Radostínem. Ovšem i v tomto utkání jsme byli lepší, ale trefili dvě tyče, kdežto soupeř ze čtyř šancí dal tři góly. Pak jsme remizovali na hřištích slabších soupeřů, kde jsme zase nevyužili šance. Důležité ale bylo, že se nám po porážce vždy podařilo vyhrát a vrátit se tak na vítěznou vlnu," hlásí Venhoda.

Šťastní byli nakonec i v Koutech. Tým, který I. A třídu loni smolně opustil, nakonec dokázal postoupit zpět o soutěž výš. Přitom to už nevypadalo. Na druhé místo útočili také Měřín a Šebkovice.

Favorizovaný celek ze Žďárska navíc čtyři kola před koncem soutěžního ročníku v Koutech vyhrál. V tu chvíli koutecký lodivod Richard Chylík sezonu odpískal. „Touto porážkou jsme ztratili naději na postup. Nezbývá, než Měřínu pogratulovat," pronesl před měsícem šéf koutecké lavičky. Cílem jeho mužstva bylo ročník důstojně dohrát a čekat jen na zázrak. Ale ani v ten Chylík nevěřil. „Měřín si to pohlídá," řekl kolo před koncem trenér Koutů.

Ovšem mýlil se a Měřín situaci nezvládl a po porážkách od Velké Bíteše B, posledního Jakubova na horké půdě týmu z Jihlavska jen remizoval.

„Je to pro nás milé překvapení, že nakonec postupujeme my," neskrýval nadšení koutecký kouč. Zatímco Měřín hrál pod tlakem, který neustál, a proto nedotáhl sezonu k postupu, z Koutů napětí spadlo. „To nám pomohlo. Uklidnili jsme se a najednou se nám začalo dařit herně i střelecky," zhodnotil koutecký kormidelník.

Třetí do party bojující o druhé místo, byly Šebkovice. Ty ale postup za cíl neměly. „Neuvažovali jsme o tom. Před sezonou jsme se chtěli jen vyhnout bojům o záchranu," řekl během jara trenér Jiří Stoklas.

Jeho svěřenci v závěrečném utkání promluvili do bojů o udržení. Šebkovičtí doma porazili v posledním kole Křižanov, který tak do okresních soutěží doprovodí beznadějně poslední Jakubov. Díky tomu se zachránila Stařeč, která zvládla domácí derby s Přibyslavicemi. Ovšem vydělaly na tom i Šebkovice. Jejich béčko, které skončilo třetí od konce tabulky v okresním přeboru, je toto uchránilo od sestupu do III. třídy.

Zklamání naopak zavládlo v Křižanově. Byť tento celek měl celou sezonu vše ve svých rukou. Jenže domácí zaváhání s Jakubovem a Telčí je pravděpodobně stálo nejnižší krajskou soutěž.

„Tam jsme to prodrbali. Mečbolů jsme ale celkově měli víc," souhlasil trenér Josef Milota. K sestupu po jedenácti letech přiznal: „Máme mladý kádr, vše si začalo sedat, už proto je sestupu velká škoda. V přeboru to budeme mít ohromně těžké, stačí se podívat na Rozsochy a Bohdalov."