Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Tradičně přišlo jakési sebeuspokojení hráčů, k tomu se přidala zranění a další věci. Závěr sezony jsme dohrávali s minimálním počtem lidí," vysvětluje Smejkal.

Jak hodnotíte premiérovou sezonu v MSFL?

Cíl se nám podařilo splnit bez problémů. Podzim byl excelentní, na něm nebylo co vyčíst. Závěr jara se nám ovšem z několika důvodů vůbec nepovedl, tabulkou jsme klesali, konečné dvanácté místo je tak pro mě spíš zklamáním. Celkově bych hodnotil tak za tři.

Čím si jarní výpadky vysvětlujete?

Někteří hráči si po povedeném podzimu vždy myslí, že mají svoje jisté, což je vidět už v samotné přípravě na zápas. Do toho vždy přijdou zranění a tak dále, všechno se to nakupí.

Neobáváte se, že byste na to v dalším ročníku mohli doplatit?

Zkusíme tomu předejít, mám už něco vymyšleného, ale víc nebudu prozrazovat.

Ještě v divizi jste vyslovil obavy, aby MSFL svou vyšší kvalitou neizolovala A-tým od zbytku klubu a nemuseli ji hrát převážně hráči zvenčí. Už je nemáte?

Přesvědčili jsme se, že je třetí liga v našem klubu reálná i v kontextu s béčkem, které jako nováček krajského přeboru skončilo na luxusní čtvrté příčce. Celou sezonu jsme se vzájemně doplňovali a nebyl nikdo, kdo by v A-týmu propadl, byť to třeba byli jen střídající hráči. Největší pokrok samozřejmě udělal dorostenec Puža, který byl schopen naskočit rovnou do základní sestavy. Pro ostatní hráče je to motivace, protože v MSFL mají možnost konfrontace s bývalými profesionály a hráči, kteří mají třeba první ligu teprve před sebou.

Ty ostatně máte v kádru i vy v podobě Šimáčka, Dolejše, Demetera či Simra. Je to tedy tak, že bez nich by se MSFL hrála jen stěží?

Určitě, bez rozdílových hráčů by to nešlo, samozřejmě v rozumné míře. Zejména v podzimní části to všichni potvrdili. V zápasech byly jejich kvalita i zkušenosti obrovsky znát.

V uplynulých letech gólově výrazným způsobem vyčníval Pavel Simr. Byť se opět stal nejlepším střelcem vašeho týmu, v celkovém měřítku jeho gólů ubylo, čím to?

Především jsem rád, že branky dokázali dávat i jiní. Ať už šlo o Dolejše, Demetera, nebo mého syna Eduarda. Když střelecky vyčnívá jeden, soupeř na něj nasadí osobku a je to, takhle to alespoň nestálo na jednom hráči.

Nebylo to třeba změnou herního stylu?

My jsme ho nijak převratně neměnili. Spíš je teď Pavel hlídaný daleko kvalitnějšími hráči, než tomu bylo v divizi, byly tam samozřejmě také i nějaké zahozené šance. Navíc ho soupeři hodně faulují, z tohoto důvodu nechápu třeba práci pomezních rozhodčích, kteří ty zákroky, držení a skryté fauly musí vidět, přesto na ně hlavního neupozorní. Pavel je ale klidná povaha, nediskutuje a jde od toho. Je to profík ve všech ohledech.

MSFL si vyzkoušela i generace pamětníků série postupů z I. A třídy a krajského přeboru, jak hodnotíte jejich výkony?

Všichni se přesvědčili, že postupně načerpané zkušenosti za ta léta se jim teď zúročily a jsou pro mladé hráče důkazem, jak by se k fotbalu na této úrovni mělo přistupovat. Za všechny zmíním kapitána Jardu Krejčího, který, i když za sebou nemá profesionální kariéru, patří k těm rozdílovým hráčům.

Jak moc budete v létě měnit kádr?

Skončili Patrik Mucha a Vít Kratochvíl, kariéru dočasně přeruší Roman Vyskočil, jinak by všichni měli zůstat.

Budete tedy posilovat?

Samozřejmě, potřebujeme dva tři hráče zvenku, aby se neopakovala situace z konce sezony. Pochopitelně dostanou příležitost i vybraní hráči béčka a dorostu, ale tam si myslím, že to přímo na základní sestavu nebude.

Když si vzpomenete na uplynulou sezonu, jaký zápas se vám vybaví?

Určitě ten domácí s Prostějovem, kdy jsme porazili do té doby neporažený tým po výkonu, který se musel všem líbit.

A v negativním slova smyslu?

Pětigólový debakl v Uničově a domácí remíza s Třebíčí, nad kterou jsme vedli už 2:0 a hráli proti deseti.