Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Deníku se o nich rozpovídal ten, který o nich ví nejvíce, jeho otec. František Souček byl ostatně i jeho prvním fotbalovým trenérem. „Fotbal jsem hrával i já. Když Tomášovi bylo nějakých pět, začal se mnou chodit na hřiště. Kopal si tam stranou, bylo ale hned vidět, že ho to baví,“ přispěchává se vzpomínkou bývalý brankář Havlíčkova Brodu.

Tomáš Souček dlouho opodál nestál. Táta zrovna startoval trenérskou dráhu u mládeže, takže ho přibral do party. „Ti kluci byli o dva roky starší. Netlačil jsem na něj, aby s nimi trénoval, ale přišel sám, že by to chtěl zkusit. Tak jsem ho mezi ně vzal. Myslím si, že hraní a trénování se staršími se mu v budoucnu hodilo,“ soudí.

Nejen na hřišti Slovanu se odehrávaly první tréninky. Tomáš Souček brzy fotbalu totálně propadl. „Kopal pořád. Bydlíme v řadovce, ale jsme v řadě poslední, máme větší zahradu. Tam si hodně hrál,“ vypráví a tvrdí, že mu fotbalové počínání syna nebylo vždy po chuti. To hlavně v případě večerních tréninků „v hale“. „Kopával si v pokojíku. To jsme mu s manželkou vytýkali, že sousedi nemohou spát.“

David Holoubek dvě sezony oblékal dres Speřic.
Holoubek Speřice nenáviděl, ale pak si je zamiloval

V rodinném baráčku má Tomáš Souček pokojíček doposud. Už ale není dětský, nýbrž fotbalový. „Vyzdobil si ho všemi možnými suvenýry, co za ty roky posbíral,“ informuje. Před roky jich tam pochopitelně tolik neměl, ale plakáty si na zeď věšel. „Obdivoval hlavně Fabregase,“ vzpomíná na idol svého syna.

V mateřském Slovanu Havlíčkův Brod se Tomáš Souček příliš nezdržel. Jako desetiletého si ho vyhlédla Slavia. K velké radosti rodiče. „Jsem slávista, proto jsem byl rád. Kdyby to byl jiný klub z Prahy, asi bych přemýšlel víc,“ usmál se.

Hlavní město ale přivítal. Pro kluka z Havlíčkova Brodu bylo ideální. „Kam měl jít jinam. Je to hodina po dálnici a jste tam. Blíž to nikam není,“ krčí rameny František Souček.

Ač sám byl brankář, mezi tyče nikdy syna nepostavil. „Nepřála si to maminka. Řekla, jako ty nebude,“ zveřejňuje letitý výsledek rodinné porady. Tomáše tak stavěl do útoku. „Hrál se staršími a v obraně by ho ti kluci silou převálcovali. Navíc měl čich na góly, od začátku,“ vybavuje si.

Dmitrij Prokopcov, který letos přestoupil do HB Ostrov, žije v Česku od svých osmnácti let.
Krev mám ruskou, ale teď už jsem víc Čechem, tvrdí stolní tenista Prokopcov

Jako útočník jeho syn přešel i do Slavie. „Teprve po pár letech začal střídat posty. Hrál pak hlavně v záloze. Ve středu, i na kraji. Trenéři ho zkoušeli na více místech,“ upozorňuje.

František Souček si syna teď moc neužije. A nejen proto, že z Anglie je to do Havlíčkova Brodu daleko. „Když Tomáš dorazí, tak hned volá kamarádům. Chodí společně ven, i na fotbal zajdou, když se hraje,“ objasňuje František Souček.

Kopat chodil i ke škole
Tomáš Souček jako malý miloval fotbal natolik, že dokázal překonat i dětský stud. „Bydlíme u školy, kde je hřiště. Na něm si hráli už skoro dospělí. Chodil tam a díval se na ně,“ vypráví táta František. Syna poňoukal, aby se do party přidal. Říkal jsem mu, Tome, zkus se jich zeptat. Oni tě mezi sebe vezmou. Jednou sebral odvahu a protože kluci viděli, že na fotbal není žádné dřevo, začal tam s nimi chodit pravidel. Pak už tam byl skoro pořád,“ dopověděl příběh.