Sezona přitom ve městě pod Santiniho Zelenou horou nezačala vůbec zle. Z domácího stadionu na Bouchalkách se stala nedobytná tvrz. V úvodních šesti kolech vydolovali Žďárští deset bodů a nic nenasvědčovalo tomu, že by se měla opakovat mizérie z předchozího podzimu.

„V tu chvíli zbývalo deset zápasů do zimní pauzy a přiznám se, že jsem si nedovedl představit, že bychom v nich nezískali alespoň sedm osm bodů, což vlastně znamená polovinu záchrany. Jenomže my v nich nakonec urvali už jenom bod, což samozřejmě byl průšvih," vysvětluje Veselý.

Tým navíc na hřištích soupeře ani jednou nebodoval. Zřejmě zlomový moment přišel po dvou venkovních porážkách v derby s Třebíčí. Žďár v něm totiž vedl, nováček ovšem ještě do poločasu vyrovnal a ve druhém dějství zápas dvěma góly otočil ve svůj prospěch. To znamenalo první domácí porážku a začátek dlouhatánské černé série.

„Do té doby jsme sbírali body alespoň doma, pak už ani to," souhlasí zkušený krajní univerzál, který šel do sezony jako hrající asistent.

Situace po podzimu ale ještě nebyla neřešitelná. Vždyť v předchozí sezoně měl Žďár v tom samém momentu devět bodů, teď jich bylo jedenáct. „Jenomže pak jsme měli famózní jaro a bylo zřejmé, že taková jízda se nám už asi nepovede," přemítá Veselý.

Mužstvo totiž v polovině sezony přišlo o dlouholeté opory. Ze zdravotních důvodů skončil brankář Pavel Pospíchal a Václav Pohanka, který byl i přes žďárskou mizérii s jedenácti góly nejlepším střelcem soutěže, se rozhodl pro odchod do Rakouska. Navíc se nepříjemně rozrůstala marodka, proto vedení klubu, které v té době ještě podrželo trenéra Štourače, sáhlo po posilách ze Zbrojovky Brno a Vysočiny Jihlava.

Jenomže největší příslib, senegalský útočník s ligovými zkušenostmi Lamine Fall, naprosto vyhořel. „Zůstal obrovsky za očekáváním. V zimní přípravě se přitom jevil skvěle, což je paradox. Nechápu, jak může exotický hráč předvádět na umělé trávě v mrazech takové výkony a během jara být prakticky neviditelný," kroutí hlavou Veselý. Z dvojice brněnských mladíků Drbal, Šural zaujal pouze prvně jmenovaný.

Z Jihlavy pak dorazil nahradit Pospíchala talentovaný Jan Kotnour, který se ovšem po prvním zápase zranil a ofenzivní expres Jindřich Kučera.

„Jindra toho na hřišti odvedl hodně moc. Staral se o černou práci, dřel, připravoval šance, jenomže útočník se hodnotí podle gólů a on se trefil až v posledním kole. Navíc ho v klíčových zápasech skolila viróza," krčí rameny Veselý.

Přesto nebylo předem nic ztraceno, v brance se chytl dlouholetý náhradník Tomáš Hajný. „Byl to pro něj z I. A třídy skok, který ale zvládl. Snad s výjimkou jednoho gólu na Slovácku, který už stejně nic neřešil, chytil všechno, co měl a několikrát nás podržel," podotkl Veselý. Jeho tým držela nad vodou i předposlední Břeclav, která prožívala podobnou výsledkovou mizérii, takže v jedné fázi byl rozdíl mezi sestupem a záchranou pouze dvoubodový.

„Ale my jsme nezvládli ty klíčové zápasy. Místo toho, abychom doma porazili třeba Uničov, kterému o nic nejde, tak s ním prohrajeme kvůli dvěma gólům z penalt a červené kartě, což samo o sobě značí, že něco z naší strany, přístupu a psychického rozpoložení bylo špatně," přemítá rekordman v počtu startů za FC Vysočina a pamětník obou jeho postupů do nejvyšší soutěže.

Sám zatím neví, jestli bude ve Žďáře pokračovat. Už nyní je jisté, že tým převezme dosavadní kouč B-mužstva, které vyhrálo I. A třídu, Pavel Kubiš. „Bral jsem svou roli hlavního hrajícího trenéra jako provizorní. Ono je to dost náročné a já bych se rád ještě nějakou dobu soustředil především na své výkony na hřišti," vysvětluje.

A zůstane jako hráč? „Záleží na okolnostech. Hodně kluků skončilo a nikdo ještě neví, jak to přesně bude. V blízkém okolí je dalších sedm divizních mužstev, není kde brát. Rád bych pokračoval, ale rozhodně nechci být součástí ještě většího propadu," dodal Veselý, který by měl rád jasno do konce tohoto týdne. „Nějaké nabídky mám," uzavřel.