Stejně jako minulou sezonu jste měli špatný vstup do soutěže. Tentokrát jste z něj však nevybředli?

Dva roky po sobě se nám povedla letní příprava, která se však nepřenesla do soutěžních utkání. Prvním faktorem bylo určité uspokojení hráčů z vydařených výsledků přípravy. Druhým pak, možná důležitějším, že jsme pokaždé začínali utkáním na hřišti soupeře. Oba zápasy, byť po dobrých výkonech, jsme prohráli a kluky to psychicky trochu nalomilo.

Z tohoto pohledu se pro další vývoj zdála klíčová domácí prohra se Šebkovicemi ve druhém kole?

Přesně tak. Opět shoda s loňským rokem. Tehdy prohra s Borovinou, letos Šebkovice, dvakrát 0:1. Také průběh obou utkání byl naprosto totožný. Soupeře drtíme, máme spoustu brankových příležitostí, nedáme penaltu a z ojedinělého brejku inkasujeme. Jen málokterým mužstvem by takový zápas neotřásl.

V první polovině podzimu vám vůbec nevycházela především domácí utkání, všechna tři jste prohráli.

O Šebkovicích jsem už mluvil. Hrotovice mají kvalitní tým, to byla zasloužená prohra. Ale Stařeč, která je v čele, nebyla bůhvíjakým protivníkem. Naší neproduktivitou jsme jí tři body opět doslova darovali.

Střílení branek je váš nejpalčivější problém. V třinácti kolech jste skórovali pouze jedenáctkrát, nejméně z celé soutěže…

Dříve jsme mívali jednoho elitního střelce, ať už to byl Radim Vališ nebo Petr Bureš, na kterého ostatní pracovali. Bohužel teď takového hráče nemáme. Navíc zranění, která přišla v průběhu podzimu, postihla hlavně naše ofenzivní hráče, takže jsem musel sahat do béčka, kde přirozeně taková kvalita není.

Rozsochy v minulých sezonách platily za velice nevyzpytatelný tým. Sice jste doma občas body zbytečně ztráceli, ale venku jste dokázali překvapit. Na podzim jste však přivezli pouhé dva body. Čím si to vysvětlujete?

To souvisí s postavením v tabulce a počtem bodů. Když máte nahráno, nikam se nehrnete a hrajete na bod. Nyní jsme byli pod bodovým tlakem a hráči, pokud vycítili, že by bylo na více, než jen na bod, více otevírali hru. Soupeři však tohle dokázali potrestat a my odjížděli i bez toho bodu. Jedinou výjimkou byl zápas v Přibyslavicích, kde jsme už po devíti minutách prohrávali 3:0, a bylo po zápase.

Tři domácí výhry ve druhé polovině podzimu vás dostali z nejhoršího?

Nakoplo nás utkání s béčkem Bystřice, na které se kluci dokázali nahecovat. Přitom to byl jeden z nejlepších soupeřů.

Dojde v zimní pauze ke změnám v kádru?

V tomto směru se shoduji s trenérem Munduchem z Měřína, který svému týmu věří. I já jsem přesvědčen o tom, že náš mančaft má svoji kvalitu. Již před časem jsme se v klubu rozhodli, že budeme hrát pouze s vlastními odchovanci a nic na tom nehodláme měnit. Myslím si, že nepatříme do okresního přeboru. Teď kvalitně potrénujeme, a pokud se přes zimu uzdraví všichni dlouhodobě zranění, mělo by se to na hřišti projevit.

Máte však doslova „vražedný“ los. Na úvod jedete do Šebkovic a pak vás postupně čeká první pětka soutěže…

Vylosování je dané, s tím člověk nic nenadělá. Spíše mi vadí, že jarní odvety, pro mě nepochopitelně, začínají druhým kolem. Místo domácího utkání s Jakubovem tak začneme v Šebkovicích. Ty jsou přitom naším konkurentem ve spodku tabulky. Ze zkušenosti vím, že je výhodnější začínat sezonu domácím zápasem a dobře odstartovat.

O udržení I. B třídy se tedy v každém případě porvete?

Určitě. Mohelno je zřejmě odepsané, ale na druhé sestupové místo je hned několik adeptů. Důležitý bude úvod jarních odvet. Jsem přesvědčen o tom, že to bude boj až do posledního kola.

TOMÁŠ POHANKA