V posledních letech ho trápila vleklá zranění, místo v brance si však vždy po svém návratu okamžitě vydobyl zpátky. Po dlouhé sezoně se už ostřílený gólman těší na dovolenou. Myšlenky na vyšší soutěž se však ani náhodou nevzdává. „Rád bych pokračoval," říká Pavel Posíchal.
Po mnoha letech jste se dočkali postupu. Jaký to je pocit?
Hezký. (s velkou úlevou) Člověk konečně v tom fotbale něco dokázal. Uvidíme, co bude dál, jak to zvládnem v MSFL.
Vy jste si ale už Moravskoslezskou ligu zkusil…
Jo, tři zápasy za Jihlavu. Zachytal jsem si myslím proti Ratíškovicím, Dolnímu Benešovu a Brnu B.
Byla nějaká nula?
Ne to ne. Myslím si, že jsem ani jednou nevyhrál. Možná jsme uhráli jednu remízu, ale to už si nepamatuji. Tenkrát mi bylo dvacet, to je čtrnáct let zpátky. (smích)
Jak budete vzpomínat na poslední divizní zápas?
Nechtěli jsme dělat ostudu, jako se nám to už jednou v minulosti stalo se Ždírcem. Hlavní bylo, že jsme do poločasu dali jeden gól. Po přestávce kluci přidali druhý, třetí a pak už jsme si to užívali.
Hned po zápase jste dostali kromě poháru i krásnou medaili.
Čokoládovou. (smích)
Kam si ji schováte?
Do vitrínky. Dokud vydrží, bude ve vitrínce. (smích)
Přejděme k blízké budoucnosti. Dočkají se vás fanoušci mezi tyčemi i příští sezonu?
Snad jo. Teď je dovolená.
Hodláte pokračovat?
Momentálně jsem unavený. Bylo to dlouhé. Dám si čtrnáct dní pauzu, ale rád bych. Vedení chce, abychom všichni zůstali, takže podle mě bude kádr stejný.
A nepotřebuje posílit?
Já myslím, že ne. Těžko říct, jak vypadá MSFL. Moc jsem ji nesledoval, ale trenér říkal, že bychom se současným kádrem měli mít na umístění okolo desátého místa.