Odpověď na sebe ale nenechala dlouho čekat. Zdravě naštvaní fotbalisté v sobotu nejdříve rozdrtili Rantířov 10:0 a v neděli v krajském derby i divizní Polnou 5:0.

Pod všemi výsledky je podepsán levý bek Jaroslav Krejčí, který dovršil hattrick proti Rantířovu během čtvrt hodiny. „Rozum při našich výsledcích selhává," kroutí hlavou devětadvacetiletý fotbalista.

Minulý týden jste byl u dvou porážek při skóre 1:11, tento víkend jste dvakrát jasně zvítězili s bilancí 15:0. Je to vůbec normální?

Je to trošičku o hlavě a mentalitě hráčů. Neustále jsme prohrávali, nedařilo se. Trenér nám řekl své, uklidnily se vody, kluci si vše srovnali v hlavě a holt se to podařilo.

Že trenér něco řekne, je jedna věc, ale přenést jeho rady na hřiště už tak jednoduché nebývá. Čím si tak obrovský skok vysvětlujete vy?

Já bych řekl, že se to ani vysvětlit nedá. Rozum tady selhává. Asi je to osud.

Jaký pro vás byl ten týden mezi zápasy?

Ve Štěpánově jsme byli favority, ale ovlivnilo nás vložené divizní kolo. Únava byla docela veliká. A nálada? Ta měla k dobré daleko. Na tréninku jsme se snažili hlavně dobře zregenerovat a zkušení kluci pracovali na mentalitě mladších hráčů.

Vy sám za pár měsíců oslavíte třicátiny. V sobotu s Rantířovem jste si možná dal hattrickem za čtvrt hodiny předčasný dárek. Šlo o váš rekord?

Asi ano, ale je to zásluha všech kluků. Na začátku jsme se hodně trápili, najednou se povedly dvě tři akce, proběhlo vyloučení, hned jsme dali gól a rázem to šlo samo. Stále je ale potřeba mít na paměti, že je to A-třída. Úroveň je někde jinde.

To máte pravdu. Nebylo vám Rantířovských právě proto při stavu 10:0 líto?

Určitě. Říkali, že neměli všechny opory, ale co se dá dělat. Body jsme potřebovali a vysoké vítězství nám zvedlo sebevědomí.

Evidentně. Polná to odnesla 5:0…

Nutno říct, že se psychika zvedla. Měli jsme velmi dobře postavenou sestavu, mladí kluci uprostřed zálohy odehráli výborný zápas, začalo nám to padat. Zároveň Polná nám to svým výkonem trochu usnadnila.

Trenéři hráče A-týmu v poslední době nešetří. Většina týmu odehraje alespoň poločas za béčko a druhý den nastoupí k celému diviznímu zápasu. Dá se to vydržet?

Dá a musí. (smích) Tréninky v týdnu jsou náročnému víkendu vždy uzpůsobené.

Divizní Velké Meziříčí i po tak špatném jaru stále reálně sahá po pátém místě…

Sám se tomu divím. Připadá mi, že se špici chtějí všichni vyhnout a jen neustále prohrávají. (smích)

Rezerva se zdá být zachráněna, vše se vrátí do normálu, nebo budete strašit soupeře v I. A třídě i nadále?

Pokud bude béčko zachráněné, tak si myslím, že už jim moc pomáhat nebudeme. Jsou tam kluci, kteří si rádi zahrají, a my si budeme kopat to svoje.