Ta zpráva 23. dubna 2017 způsobila šok. Franta Rajtoral je mrtvý, šířilo se internetem. Spekulace a debaty kolem smrti krajního beka zahltily sociální sítě, hráče i fanoušky spojil smutek z tragického úmrtí.

„Na ten dubnový večer roku 2017 nikdy nezapomenu. A dal bych cokoliv, abych měl sílu změnit zběsilou krutost osudu,“ vyprávěl Rajtoralův velký parťák David Limberský ve svojí autobiografii Byla to jízda. „Zrovna jsme se vraceli klubovým autobusem z Prahy do Plzně, skleslí, protože jsme prohráli na Spartě 0:2. V tom nám všem na mobilech pípla SMS. Odesílatelem byl Kolda (Daniel Kolář, který s Rajtoralem hrál ve stejném klubu – pozn. aut.) a já na displeji četl: Kluci, je to strašný, Franta je mrtvý…“

František Rajtoral v dresu Viktorie Plzeň.
OBRAZEM: Od smrti Rajtorala uplynulo pět let. Nejzářivější chvíle prožil v Plzni

Zdrcený zprávou byl i Milan Petržela. Další výrazná postava úspěšné plzeňské éry a současná opora Slovácka s Rajtoralem rovněž kamarádila. „Byli jsme nejen spoluhráči, ale i přátelé. Měli jsme spolu dobrý vztah, trávili i volný čas. Měl jsem k němu opravdu hodně blízko, proto mě zpráva o jeho úmrtí zasáhla a dnes si na něj občas při různých příležitostech vzpomenu. Pořád je to docela čerstvé,“ říká rekordman v počtu odehraných ligových zápasů.

Rajtoral tehdy ve službách Gaziantepsporu, tedy klubu, který před dvěma lety zanikl, se oběsil ve svém bytě. Našli jej sousedé, kteří pak zavolali policii. „Je to velmi smutná situace. Prožíváme bolestné chvíle, které bychom už nikdy zažít nechtěli. Ztratili jsme skvělého kluka a výborného fotbalistu,“ truchlil tehdejší trenér Bülent Uygun.

Pár lidí si vzpomene

Stalo se tak ve čtvrti Antepia, což je zvláštní místo uprostřed pouště. Luxusní čtvrť zdobí bazény a parky, byť v polovině listopadu nejsou scenérie tak úchvatné třeba jako v létě.

Zatímco jiný český fotbalista Josef Šural, jenž při angažmá v Turecku zahynul při tragické dopravní nehodě mikrobusu, má v Alanyi sochu a je tam po něm pojmenované obří dětské hřiště, viditelnou vzpomínku na Rajtorala nenajdete.

Jen pár lidí na blonďatého sympaťáka s úctou vzpomíná, byť za červeno-černý klub stihl odehrát jen čtrnáct zápasů. „Byl to dobrý fotbalista i člověk,“ říká třeba prodejce suvenýrů Servet.

František Rajtoral spáchal sebevraždu. U Doosan arény vzniklo pietní místo.
Rajtoralovi chyběla rodina, shodli se hráči. Má pozitivní vliv, říká Hašek

Dnes již neexistující klub se s Rajtoralem rozloučil přímo na stadionu, kde se v sobotu odehraje i přípravný mezistátní duel mezi Tureckem a Českem. Při tryzně vlály vlajky obou zemí a budou i nyní.

I po letech na stadionu Gaziantep Kalyon s kapacitou 35 574 diváků dominují červená a černá barva. Jen už do hlediště nikdo nenosí květiny.

V nádherné aréně, která vyrostla na zemědělském poli kousek od dálnice a železniční tratě, je nyní doma reprezentační útočník Tomáš Pekhart a jeho krajan Matěj Hanousek, jenž v Gaziantepu hostuje ze Sparty.

Kariéra Františka Rajtorala:

Zdroj: Youtube

Zůstal sám

Jednatřicetiletý Rajtoral přišel do Turecka společně s Danielem Kolářem. Někdejší parťák se ale po necelém roce vrátil zpět do Česka, příbramský rodák zůstal v zahraničí sám. Problémy měl v klubu i v soukromí. V minulosti měl problémy s hazardem, sužovaly jej deprese, rozešel se s dlouholetou přítelkyní. Osobní problémy nakonec vyřešil sebevraždou.

Bývalí spoluhráči z Plzně, Ostravy či Příbrami byli v šoku, zdrcení byli i tehdejší fotbalisté Gaziantepsporu. „Nevím, co k tomu říct. Všechno se zdálo být v pořádku, nikdo to nečekal. Jsme zničeni. Ztratili jsme kamaráda, kterého jsme měli rádi,“ prohlásil někdejší kapitán Gaziantepsporu Elyasa Süme. „Je mi to hrozně líto, byl to usměvavý chlapec," přidal se prezident klubu Ibrahim Kizil.

Reportáž z turecké Alanye. Tady hrál fotbalista Josef Šural, tady při nehodě minibusu zemřel. Dnes je tu po něm pojmenované obří dětské hřiště a má tu sochu.
Reportáž z místa, kde zahynul Šural: Děti řádí u sochy, viník sedí za mřížemi

Rajtoval svoji kariéru spojil hlavně s plzeňskou Viktorií. Na západě Čech působil šest sezon, čtyřikrát vyhrál titul a dvakrát si zahrál základní skupinu Ligy mistrů. „Byl výjimečný stylem běhu. Nikdo tu nepiloval lajnu tak jako on," myslí si Petržela.

Dostal se i do národního týmu. Českou republiku reprezentoval ve čtrnácti utkáních, zúčastnil se EURO 2012. Před Viktorií hrál Rajtoral českou nejvyšší soutěž za Příbram a Ostravu, která je partnerským městem Gaziantepu. Během angažmá v Baníku trpěl únavovým syndromem.