Jedenáctibodový náskok na třetí místo, první nepostupové. Takovou pozici si vydobyla Dolní Rožínka svými podzimními výkony. Pokud se nestane něco absolutně nečekaného, je o prvním postupujícím s předstihem rozhodnuto.

„Chtěli bychom se vrátit do přeboru," netají se kouč Petr Štěpánek, jehož družina přišla o dvanáct výher v řadě až v posledním zápase, kdy remizovala v Radostíně nad Oslavou.

Hlavními důvody skvělých podzimních výkonů jsou podle Štěpánka síla a šíře kádru, sebevědomí a fanoušci. „Myslím si, že teď trénujeme podobně jako v minulosti. Ale vrátilo nebo uzdravilo se několik hráčů, začalo se vyhrávat, kluci si víc věří, zvedla se nálada," vypočítává.

Boj se svede o druhé postupové místo

Druhé místo patří Pohledci. Ten se dal po loňském zpackaném podzimu dohromady už v jarních odvetách. První polovina této sezony jeho herní progres jen potvrdila. „Loni se na hráčích projevilo zklamání ze ztraceného postupu v posledním kole s Moravcem. Postup teď máme v našich rukách a rádi bychom o něj zabojovali. Největším protivníkem bude asi béčko Měřína, které předvádí dobrý fotbal. Také omlazený Vír bude kousat," tuší kormidelník Pohledce Michal Laštovica.

Hned vedle sebe, do horšího středu tabulky, se srovnali oba nováčci Dolní Heřmanice a béčko Radešínské Svratky. U prvně jmenovaného zaujala především jeho křiklavě odlišná bilance domácích a venkovních zápasů. Doma druzí nejhorší, naopak venku druzí nejlepší.

„Svoji roli v tom hraje určitě psychika hráčů, neboť venku nejsou pod tlakem bodovat. Dalším faktorem je nízká tréninková účast, tudíž domácí prostředí pro nás není takovou výhodou. A navíc kanonýr Jirgl není venku pod takovým dozorem obránců soupeře," všiml si kouč nováčka z Heřmanic Kamil Krejčí.

Tabulku uzavírá s pouhými dvěma body za dvě remízy béčko Rozsoch. To se do III. třídy vrátilo před rokem po krátké anabázi v lize pralesa.

Už loni se zachraňovalo s odřenýma ušima, ale letošní sezona vypadá na jeden velký propadák. A zřejmě oprávněně. Ve všech možných statistikách vězí rezerva celku z Bystřicka až na samotném dnu.

„Je to logický důsledek toho, že prakticky netrénujeme. Hlavně mladí hráči nechtějí fotbalu obětovat více času. Tím pádem ani nejde vytvořit mančaft, skutečnou partu, která by táhla za jeden provaz. Záchranu určitě neodepisujeme, na jaře ještě budeme bojovat. Ale pokud se ten přístup v zimní pauze nezlepší, nemáme šanci," zdvihá varovný prst lodivod posledního celku tabulky Tomáš Prášil.